Všechny produkty prodávané v obchodě na www.newkicksera.cz provozovaném společností Newkicksera Paulina Wołowicz s daňovým identifikačním číslem (NIP) 9281939215 splňují NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/988 o bezpečnosti, 23 Evropského parlamentu a Rady a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 ,
s ohledem na návrh Evropské komise,
poté, co byl návrh legislativního aktu předložen národním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1 ,
v souladu s řádným legislativním postupem 2 ,
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES 3 vyžaduje, aby spotřebitelské výrobky byly bezpečné a aby orgány dozoru nad trhem členských států přijaly opatření týkající se nebezpečných výrobků a vyměňovaly si informace v tomto ohledu prostřednictvím systému rychlého informování EU (RAPEX).
(2) S ohledem na vývoj související s novými technologiemi a internetovým prodejem by měla být směrnice 2001 /95/ES přezkoumána a aktualizována, aby byla zajištěna soudržnost s vývojem harmonizačních a normalizačních právních předpisů Unie, aby bylo zajištěno účinnější stažení výrobku z důvodu bezpečnosti a aby byl poskytnut jasnější rámec pro napodobeniny potravin, které dosud upravuje směrnice Rady 87/357/EHS (4). V zájmu jasnosti by směrnice 2001/95/ES a 87/357/EHS měly být zrušeny a nahrazeny tímto nařízením.
(3) Nařízení je vhodným právním nástrojem, protože stanoví jasná a podrobná pravidla, která nenechávají žádný prostor pro rozdílné provedení členskými státy. Volba nařízení namísto směrnice rovněž umožňuje lépe dosáhnout cíle, kterým je zajištění souladu s legislativním rámcem dozoru nad trhem u výrobků spadajících do působnosti harmonizačních právních předpisů Unie , kde je platným právním aktem rovněž nařízení, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (5). Tato volba navíc přispěje k dalšímu snížení regulační zátěže prostřednictvím jednotného uplatňování pravidel bezpečnosti výrobků v celé Unii.
(4) Cílem tohoto nařízení je přispět k dosažení cílů uvedených v článku 169 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Cílem tohoto nařízení by mělo být zejména zajištění zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a fungování vnitřního trhu, pokud jde o výrobky určené spotřebitelům.
(5) Cílem tohoto nařízení by měla být ochrana spotřebitelů a zajištění jejich bezpečnosti, což je základní zásada právního rámce Unie zakotveného v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Nebezpečné produkty mohou mít velmi negativní důsledky pro spotřebitele a občany. Všichni spotřebitelé, včetně zranitelných spotřebitelů, jako jsou děti, starší lidé nebo osoby se zdravotním postižením, mají právo na bezpečné výrobky. Spotřebitelé by měli mít k dispozici přiměřené prostředky k vymáhání tohoto práva a členské státy by měly mít vhodné nástroje a prostředky k prosazování tohoto nařízení.
(6) Navzdory vývoji odvětvových harmonizačních právních předpisů Unie , které upravují bezpečnostní aspekty konkrétních výrobků nebo kategorií výrobků, je prakticky nemožné přijmout právo Unie pro všechny spotřebitelské výrobky, které již existují nebo se mohou objevit v budoucnu. Je proto zapotřebí široce založený legislativní rámec horizontální povahy, aby se zaplnily mezery, a tím doplnila ustanovení ve stávajících nebo budoucích odvětvových harmonizačních právních předpisech Unie , a aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, kterou tyto právní předpisy jinak nezajišťují, zejména za účelem dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitele, jak vyžaduje článek 107 SFEU. 114 a 169 SFEU.
(7) Zároveň by měla být jasně definována oblast působnosti různých částí tohoto nařízení, pokud jde o výrobky, na které se vztahují odvětvové harmonizační právní předpisy Unie , aby se předešlo překrývání a aby byl zajištěn jasný právní rámec.
(8) Zatímco některá ustanovení tohoto nařízení, jako je většina povinností hospodářských subjektů, by se neměla vztahovat na výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie , některá další ustanovení tohoto nařízení doplňují harmonizační právní předpisy Unie , a proto by se na takové výrobky měla vztahovat. Zejména obecný požadavek na bezpečnost výrobků a související ustanovení by se měl vztahovat na spotřebitelské výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, pokud se na konkrétní rizika nevztahují uvedené harmonizační právní předpisy Unie . Ustanovení tohoto nařízení týkající se povinností poskytovatelů online tržišť, povinností hospodářských subjektů v případě nehod, práva spotřebitelů na informace a nápravu, jakož i stažení z bezpečnostních důvodů by se měla vztahovat na výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, pokud tyto harmonizační právní předpisy Unie neobsahují zvláštní ustanovení sledující stejný účel. Podobně se systém RAPEX již používá pro účely harmonizačních právních předpisů Unie , jak je uvedeno v článku 20 nařízení (EU) 2019/1020, a proto by se ustanovení tohoto nařízení upravující systém bezpečnostních bran a jeho fungování měla vztahovat na výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie .
(9) Toto nařízení by se mělo vztahovat na produkty určené výhradně pro profesionální použití, které jsou však později uvedeny na spotřebitelský trh, protože mohou představovat rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, jsou-li používány za rozumně předvídatelných podmínek.
(10) Léčivé přípravky podléhají před uvedením na trh hodnocení, které zahrnuje podrobnou analýzu přínosů a rizik. Tyto produkty by proto měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení.
(11) Právní předpisy Unie o potravinách, krmivech a souvisejících oblastech vytvářejí zvláštní systém, který zajišťuje bezpečnost produktů, na které se vztahuje. Potraviny a krmiva podléhají zvláštnímu právnímu rámci stanovenému zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 6 . Potraviny a krmiva jsou navíc upraveny také nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 7 , které stanoví harmonizovaný přístup k úředním kontrolám ověřujícím dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Potraviny a krmiva by proto měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, pokud rizika s nimi spojená nejsou pokryta nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 8 nebo jinými potravinovými právními předpisy, které se týkají pouze chemických a biologických rizik souvisejících s potravinami.
(12) Živé rostliny podléhají zvláštnímu právnímu rámci, který je stanoven zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (9), který zohledňuje specifičnost těchto produktů s cílem zajistit bezpečnost spotřebitelů.
(13) Vedlejší produkty živočišného původu jsou materiály živočišného původu, které člověk nekonzumuje. Tyto produkty, jako jsou krmiva, podléhají zvláštnímu právnímu rámci, který je stanoven zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 10 .
(14) Přípravky na ochranu rostlin, známé také jako pesticidy, podléhají zvláštním pravidlům pro jejich povolování na vnitrostátní úrovni podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 11, a proto by měly být rovněž vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení.
(15) Letadla uvedená v článku 2 odst. 1 písm. 3 lit. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 12 podléhají regulační kontrole ze strany členských států vzhledem k omezenému riziku, které představují pro bezpečnost civilního letectví. Taková letadla by proto měla být vyloučena z oblasti působnosti tohoto nařízení.
(16) Požadavky stanovené v tomto nařízení by se měly vztahovat na použité výrobky nebo na opravené, renovované nebo recyklované výrobky, které se znovu dostávají do dodavatelského řetězce v průběhu obchodní činnosti, s výjimkou výrobků, u nichž spotřebitel nemůže rozumně očekávat, že budou splňovat současné bezpečnostní normy, jako jsou výrobky, které jsou jasně prezentovány jako výrobky určené k opravě nebo renovaci nebo které jsou dostupné na trhu jako sběratelské předměty historického významu.
(17) Toto nařízení by se nemělo vztahovat na služby. V zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů by však do oblasti působnosti tohoto nařízení měly být zahrnuty produkty dodávané nebo zpřístupněné spotřebitelům v souvislosti s poskytováním služby, včetně produktů, se kterými se spotřebitelé přímo setkávají v průběhu poskytování služby. Zařízení používané spotřebiteli pro mobilitu nebo cestování by však mělo být vyloučeno z oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud je provozuje přímo poskytovatel služeb v souvislosti s poskytováním přepravní služby, protože toto zařízení je třeba vzít v úvahu ve vztahu k bezpečnosti poskytované služby.
(18) Starožitnosti, jako jsou umělecká díla nebo sběratelské předměty, jsou zvláštní kategorie výrobků, u nichž nelze očekávat, že budou splňovat bezpečnostní požadavky stanovené v tomto nařízení, a proto by měly být z jeho oblasti působnosti vyloučeny. Aby se však předešlo nesprávnému přiřazení jiných výrobků k těmto kategoriím, je nutné vzít v úvahu, že umělecká díla jsou výrobky vytvořené výhradně pro umělecké účely, že sběratelské předměty jsou dostatečně vzácné a mají historickou nebo vědeckou hodnotu, aby odůvodňovaly jejich sběr a uchování, a že starožitnosti, pokud již nebyly uznány jako umělecká díla nebo sběratelské předměty nebo obojí, jsou výjimečného stáří. Při posuzování, zda se jedná o starožitnost, například umělecké dílo nebo sběratelský předmět, lze vzít v úvahu přílohu IX směrnice Rady 2006/112/ES 13 .
(19) Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci nebo vady.
(20) Oblast působnosti tohoto nařízení by se měla vztahovat také na prodej na dálku, včetně prodeje online . Online prodej neustále a trvale roste, což vede k novým obchodním modelům, novým problémům v oblasti zabezpečení produktů a novým hráčům na trhu, jako jsou poskytovatelé online tržiště.
(21) V případě produktu nabízeného k prodeji on-line nebo jakýmkoli jiným způsobem na dálku by měl být produkt považován za dodaný na trh, pokud je nabídka k prodeji zaměřena na spotřebitele v Unii. Aby bylo možné určit, zda je nabídka zaměřena na spotřebitele v Unii, je třeba provést analýzu případ od případu v souladu s platnými pravidly Unie v oblasti mezinárodního práva soukromého. Nabídka k prodeji by měla být považována za nabídku zaměřenou na spotřebitele v Unii, pokud dotyčný hospodářský subjekt směřuje své činnosti jakýmkoli způsobem na členský stát. Při analýze případ od případu by měly být zohledněny relevantní faktory, jako jsou zeměpisné oblasti, do kterých je možná zásilka, dostupné jazyky, ve kterých je nabídka nebo objednávka učiněna, způsob platby, použití měny členského státu nebo název domény registrované v členském státě. V případě online prodeje nestačí pouhá skutečnost, že rozhraní hospodářského subjektu nebo poskytovatele online tržiště je přístupné v členském státě, kde je spotřebitel usazen nebo kde má bydliště.
(22) V souladu s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným v tomto nařízení by hospodářské subjekty měly mít povinnost uvádět na trh pouze bezpečné výrobky. Tak vysoké úrovně bezpečnosti musí být dosaženo především prostřednictvím konstrukce a vlastností výrobku s přihlédnutím k zamýšlenému a předvídatelnému použití a podmínkám použití výrobku. Jakákoli zbývající rizika by měla být snížena prostřednictvím zvláštních bezpečnostních opatření, jako jsou varování a pokyny.
(23) Bezpečnost výrobku by měla být posouzena s přihlédnutím ke všem jeho relevantním aspektům, zejména k jeho vlastnostem, jako jsou fyzikální, mechanické a chemické vlastnosti, a jeho prezentaci, jakož i ke zvláštním potřebám a rizikům , která výrobek představuje pro určité kategorie spotřebitelů, kteří by jej mohli používat, zejména děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením. Tato rizika mohou zahrnovat také rizika pro životní prostředí, pokud výrobek představuje riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Toto posouzení by mělo zohlednit zdravotní rizika, která představují digitálně propojené produkty, včetně rizik pro duševní zdraví, zejména pro zranitelné spotřebitele, zejména děti. Při posuzování bezpečnosti digitálně propojených produktů, které by mohly mít dopad na děti, by proto výrobci měli zajistit, aby produkty, které zpřístupňují na trhu, splňovaly z hlediska návrhu nejvyšší standardy bezpečnosti, zabezpečení a soukromí v nejlepším zájmu dětí. Kromě toho, pokud jsou k zajištění bezpečnosti výrobků pro danou kategorii osob nezbytné podrobné informace, měla by být přítomnost těchto informací a jejich dostupnost zohledněna při posuzování bezpečnosti výrobků. Bezpečnost všech přípravků by měla být posouzena s ohledem na potřebu zajistit bezpečnost přípravku po celou dobu jeho používání.
(24) Položky, které jsou spojeny s jinými položkami, nebo neintegrované položky, které ovlivňují způsob fungování jiné položky, mohou představovat riziko pro bezpečnost produktu. Tento aspekt by měl být přiměřeně považován za potenciální riziko. Spojení a vzájemné závislosti, které může mít položka s externími položkami, by neměly ohrozit její bezpečnost.
(25) Nové technologie mohou vytvářet nová rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů nebo změnit způsob, jakým se mohou projevit stávající rizika; příkladem může být vnější zásah zahrnující narušení zabezpečení produktu nebo změnu jeho vlastností. Nové technologie mohou výrazně změnit původní produkt, například prostřednictvím aktualizací softwaru; Měl by proto být podroben novému posouzení rizik, pokud by tato významná úprava ovlivnila bezpečnost výrobku.
(26) Specifická kybernetická rizika ovlivňující bezpečnost spotřebitelů, jakož i protokoly a certifikace, mohou být řešeny v odvětvových právních předpisech. Je však nutné zajistit, aby tam, kde se takové odvětvové právní předpisy nevztahují, příslušné hospodářské subjekty a vnitrostátní orgány ve fázi návrhu a hodnocení výrobku podle potřeby zohlednily rizika související s novými technologiemi, aby bylo zajištěno, že změny výrobku neohrozí jeho bezpečnost.
(27) Aby se usnadnilo účinné a jednotné uplatňování obecného požadavku na bezpečnost stanoveného v tomto nařízení, je nezbytné používat evropské normy týkající se určitých výrobků a rizik. Evropské normy, na něž byly zveřejněny odkazy v souladu se směrnicí 2001/95/ES, by měly nadále poskytovat předpoklad shody s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným v tomto nařízení. Normalizační pověření vydaná Komisí podle směrnice 2001/95/ES by měla být považována za normalizační pověření vydaná v souladu s tímto nařízením. Pokud se stejná norma vztahuje na různá rizika nebo kategorie rizik, soulad výrobku s částí normy pokrývající příslušné riziko nebo kategorii rizika by rovněž vedl k předpokladu bezpečnosti výrobku ve vztahu k tomuto příslušnému riziku nebo kategorii rizika.
(28) Pokud se Komise domnívá, že k zajištění souladu konkrétních výrobků s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným v tomto nařízení je potřebná evropská norma, měla by použít příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (14) a požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby buď vyvinuly nebo určily normu, která je vhodná k poskytnutí předpokladu bezpečnosti pro výrobky, které splňují danou normu.
(29) Produkty mohou představovat různá rizika pro různá pohlaví a normalizační úsilí by to mělo vzít v úvahu, aby se předešlo nesrovnalostem v bezpečnosti, a tím i rozdílu v bezpečnosti žen a mužů. Deklarace Hospodářské komise OSN pro Evropu o normách citlivých na pohlaví stanoví řadu akcí, které by národní normalizační orgány a organizace vyvíjející normy měly zahrnout do svého akčního plánu pro genderové normy týkající se genderově citlivých norem a rozvoje genderově citlivých norem, aby bylo dosaženo genderově vyvážených, reprezentativních a inkluzivních norem.
(30) Spolu s úpravou nařízení (EU) č. 1025/2012 by měl být za pomoci zvláštního výboru stanoveného tímto nařízením zaveden zvláštní postup pro přijímání podrobných bezpečnostních požadavků.
(31) Při neexistenci evropských norem by vnitrostátní právo členského státu, ve kterém je výrobek dodáván na trh, upřesňující požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, mělo být v souladu s právem Unie, zejména s článkem 104 Smlouvy o fungování Evropské unie. 34 a 36 SFEU.
(32) Povinnosti hospodářských subjektů, pokud jde o bezpečnost výrobků, by měly být úměrné jejich úloze v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a zároveň hladké fungování vnitřního trhu. Všechny hospodářské subjekty zasahující do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření, aby zajistily, že na trh budou dodávat pouze výrobky, které jsou bezpečné a jsou v souladu s tímto nařízením. Musí existovat jasné a přiměřené rozdělení odpovědnosti odpovídající roli jednotlivých subjektů v procesu dodávek a distribuce. Například při ověřování, zda výrobce a případně dovozce splnili své povinnosti, by distributoři měli být povinni provádět pouze věcné ověřování, a nikoli hodnotit jimi poskytnuté informace. Hospodářské subjekty mohou dodatečně přenášet identifikační informace o produktu a provozovateli, stejně jako pokyny a bezpečnostní informace v digitální podobě pomocí elektronických řešení, jako je QR kód nebo maticový čárový kód.
(33) Výrobci by měli vypracovat technickou dokumentaci pro výrobky, které uvádějí na trh, která by měla obsahovat informace nezbytné k prokázání bezpečnosti výrobků. Technická dokumentace by měla vycházet z interní analýzy rizik výrobce. Množství informací, které má být uvedeno v technické dokumentaci, by mělo být úměrné složitosti výrobku a potenciálním rizikům identifikovaným výrobcem. Výrobci by měli zejména poskytnout obecný popis výrobku a uvést prvky nezbytné pro posouzení jeho bezpečnosti. U komplexních produktů nebo produktů představujících potenciální riziko mohou být informace, které je třeba poskytnout, vyžadovat podrobnější popis produktu. V takových případech je třeba vzít v úvahu také analýzu rizik a přijatá technická opatření ke snížení nebo odstranění rizik. Pokud výrobek vyhovuje evropským normám nebo jiným prvkům používaným ke splnění obecného požadavku na bezpečnost podle tohoto nařízení, uvede se rovněž seznam příslušných evropských norem nebo jiných prvků.
(34) Každá fyzická nebo právnická osoba, která uvádí výrobek na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou nebo podstatně upravuje výrobek takovým způsobem, že může být ovlivněna shoda s požadavky tohoto nařízení, by měla být považována za výrobce a měla by převzít povinnosti výrobce.
(35) Fyzická nebo digitální úprava produktu může ovlivnit povahu a vlastnosti produktu způsobem, který se nepředpokládal při počátečním posouzení rizika produktu a který by mohl ohrozit bezpečnost produktu. Taková úprava by proto měla být považována za podstatnou úpravu, a pokud nebyla provedena spotřebitelem nebo jeho jménem, výsledný produkt by měl být považován za nový produkt od jiného výrobce. Za účelem zajištění souladu s obecným požadavkem na bezpečnost podle tohoto nařízení by osoba, která tuto podstatnou úpravu provádí, měla být považována za výrobce a měly by se na ni vztahovat povinnosti výrobce. Tento požadavek by se měl vztahovat pouze na upravenou část výrobku za předpokladu, že úprava neovlivní výrobek jako celek. Aby se předešlo zbytečné a nepřiměřené zátěži, nemělo by být po osobě provádějící podstatnou úpravu požadováno opakování zkoušek a příprava nové dokumentace pro aspekty výrobku, kterých se úprava netýká. Mělo by být na osobě provádějící významnou úpravu, aby prokázala, že úprava nemá žádný vliv na produkt jako celek.
(36) Hospodářské subjekty by samy měly zavést vnitřní postupy shody, kterými interně zajistí účinné a rychlé plnění svých povinností, jakož i podmínky pro rychlou reakci v případě nebezpečného výrobku.
(37) Aby se zabránilo uvádění nebezpečných výrobků na trh, mělo by být od hospodářských subjektů požadováno, aby do své výroby nebo nabídky začlenily vnitřní postupy, které zajistí soulad s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Tyto vnitřní procesy by měly být definovány samotnými hospodářskými subjekty s ohledem na jejich roli v dodavatelském řetězci a povahu dotčených produktů a mohou být založeny například na organizačních postupech, pokynech, normách nebo jmenování ad hoc manažera. Za vytvoření a formát takových interních procesů by měly zůstat výhradně odpovědné dotčené podnikatelské subjekty.
(38) Aby se odstranila nebo snížila rizika související s výrobky dodávanými na trh, je nezbytné, aby všechny hospodářské subjekty a poskytovatelé online tržišť spolupracovali s orgány dozoru nad trhem. Žádosti, které jim orgány dozoru nad trhem adresují, by však měly být přizpůsobeny úloze, kterou tito aktéři a dodavatelé hrají v dodavatelském řetězci, a jejich příslušným právním povinnostem.
(39) Přímý prodej hospodářskými subjekty usazenými mimo Unii prostřednictvím online prodejních kanálů ztěžuje práci orgánů dozoru nad trhem v boji proti nebezpečným výrobkům v Unii, protože v mnoha případech nemusí být hospodářské subjekty usazeny nebo mít v Unii právního zástupce. Je proto nezbytné zajistit , aby orgány dozoru nad trhem měly dostatečné pravomoci a prostředky k účinnému boji proti prodeji nebezpečných výrobků přes internet . Aby bylo zajištěno účinné prosazování tohoto nařízení, povinnost stanovená v čl. 4 odst. 1 písm. Články 1, 2 a 3 nařízení (EU) 2019/1020 by měly být rozšířeny na výrobky, které nespadají do oblasti působnosti harmonizačních právních předpisů Unie , aby se zajistilo, že v Unii bude usazen odpovědný hospodářský subjekt, který je pověřen úkoly souvisejícími s takovými výrobky a který má zajistit, aby orgány dozoru nad trhem měly kontaktního partnera, a případně v souvislosti s potenciálními riziky vyplývajícími z výrobku zajistit včasné provádění konkrétních úkolů, aby bylo možné včas provést konkrétní úkoly. Tyto specifické úkoly by měly zahrnovat pravidelné kontroly souladu s technickou dokumentací, informacemi o výrobku a výrobci, pokyny a bezpečnostními informacemi.
(40) Aby se usnadnily kontroly v celém dodavatelském řetězci, měly by být na výrobku uvedeny kontaktní údaje hospodářského subjektu usazeného v Unii a odpovědného za výrobky, na které se vztahuje toto nařízení.
(41) Aby hospodářské subjekty, které jsou malými a středními podniky (MSP), včetně mikropodniků, mohly splnit nové povinnosti uložené tímto nařízením, měla by jim Komise poskytnout praktické pokyny a pokyny přizpůsobené jejich situaci, například přímý komunikační kanál s odborníky v případě dotazů, s přihlédnutím k potřebě zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro ně.
(42) Zajištění sledovatelnosti výrobku a poskytování informací o výrobci a dalších příslušných hospodářských subjektech v celém dodavatelském řetězci pomáhá identifikovat hospodářské subjekty a usnadňuje přijímání účinných a přiměřených nápravných opatření, pokud jde o nebezpečné výrobky, například stažení konkrétních výrobků. Identifikace výrobků a poskytování informací o výrobci a dalších příslušných hospodářských subjektech proto zajišťuje, že spotřebitelé, včetně osob se zdravotním postižením, a orgány dozoru nad trhem obdrží přesné informace o nebezpečných výrobcích, čímž se posílí důvěra v trh a zabrání se zbytečnému narušení obchodu. Výrobky by proto měly obsahovat informace umožňující jejich identifikaci a identifikaci výrobce a případně dovozce a dalších příslušných hospodářských subjektů. Tyto požadavky by mohly být zpřísněny pro určité druhy výrobků, které by mohly představovat vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, prostřednictvím systému shromažďování a uchovávání údajů umožňujících kromě identifikace výrobku také identifikaci jeho součástí nebo hospodářských subjektů zapojených do jeho dodavatelského řetězce. Tím by neměly být dotčeny požadavky na informace stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU15 o informacích o hlavních vlastnostech zboží v rozsahu vhodném pro médium a povahu daného zboží. Obrázek, který umožňuje snadnou identifikaci produktu nebo potenciálního produktu, by měl být považován za fotografii, ilustraci nebo jiný piktografický prvek.
(43) Zajištění, aby výrobci hlásili nehody způsobené výrobkem, který dodali na trh, zlepší kvalitu informací dostupných orgánům dozoru nad trhem a umožní lepší identifikaci potenciálně nebezpečných kategorií výrobků. Pravidla pro odpovědnost hospodářských subjektů za vadné výrobky jsou stanovena ve zvláštních ustanoveních práva Unie, a proto by takové oznamování a shromažďování údajů nemělo být považováno za přiznání odpovědnosti za vadný výrobek nebo za potvrzení odpovědnosti podle příslušných ustanovení unijního nebo vnitrostátního práva.
(44) Aby bylo možné včas odhalit vznikající nová rizika a další trendy na trhu týkající se bezpečnosti výrobků, měly by být všechny zúčastněné strany, včetně spotřebitelských nebo obchodních organizací, vyzvány, aby orgánům dozoru nad trhem a Komisi oznámily informace, které mají k dispozici a které jim umožní odhalit a prošetřit porušení tohoto nařízení.
(45) Poskytovatelé on-line tržiště hrají klíčovou roli v dodavatelském řetězci, a tedy i v systému bezpečnosti výrobků, protože umožňují hospodářským subjektům oslovit větší počet spotřebitelů.
(46) V nových komplexních obchodních modelech souvisejících s online prodejem může stejný subjekt poskytovat různé služby. V závislosti na povaze služeb poskytovaných v souvislosti s daným produktem může stejný subjekt spadat do různých kategorií obchodních modelů podle tohoto nařízení. Pokud subjekt poskytuje pouze online zprostředkovatelské služby ve vztahu k danému produktu, kvalifikoval by se pouze jako poskytovatel online tržiště pro tento produkt. Pokud stejný subjekt poskytuje služby online tržiště za účelem prodeje daného produktu a zároveň jedná jako hospodářský subjekt podle tohoto nařízení, kvalifikoval by se rovněž jako relevantní hospodářský subjekt. V takovém případě by tedy dotyčný subjekt musel splnit povinnosti vztahující se na příslušný hospodářský subjekt. Pokud například poskytovatel online tržiště také distribuuje produkt, pak by byl považován za distributora s ohledem na prodej distribuovaného produktu. Obdobně, pokud účetní jednotka prodává výrobky pod svou vlastní značkou, jedná jako výrobce, a proto by musela splňovat požadavky platné pro výrobce. Některé subjekty se navíc mohou kvalifikovat jako poskytovatelé služeb plnění, pokud nabízejí služby plnění objednávek. Takové případy by proto vyžadovaly individuální posouzení.
(47) Vzhledem k důležité úloze poskytovatelů on-line tržiště při zprostředkování mezi obchodníky a spotřebiteli při prodeji produktů by tyto subjekty měly mít větší odpovědnost za boj proti online prodeji nebezpečných produktů . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES 16 stanoví obecný rámec pro elektronický obchod a stanoví určité povinnosti pro online platformy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 17 upravuje odpovědnost a odpovědnost poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb v souvislosti s nezákonným obsahem, včetně nebezpečných produktů. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena ustanovení práva Unie o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků. S ohledem na horizontální právní rámec stanovený v uvedeném nařízení by proto měly být v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. 4 lit. f) tohoto předpisu. Požadavky týkající se bezpečnosti produktů v rozsahu stanoveném v tomto nařízení, které mají poskytovatelé online tržišť splnit, aby dodrželi určitá ustanovení nařízení (EU) 2022/2065, by neměly mít vliv na uplatňování nařízení (EU) 2022/2065, které se na tyto poskytovatele online tržiště nadále vztahuje.
k bezpečnosti výrobků Závazek , který byl původně podepsán v roce 2018 a od té doby se k němu připojili další poskytovatelé online tržiště, poskytuje řadu dobrovolných závazků v oblasti bezpečnosti produktů. Závazek bezpečnosti produktu Slib prokázal hodnotu zvýšení ochrany spotřebitele před nebezpečnými produkty prodávanými online . S cílem posílit ochranu spotřebitelů tím, že se zabrání poškození jejich života, zdraví a bezpečnosti, a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, se poskytovatelé online tržišť vyzývají, aby přijali tyto dobrovolné závazky, aby zabránili opětovnému výskytu nebezpečných produktů, které již byly staženy z trhu. Využití digitálních technologií a procesů a zlepšení varovných systémů, zejména portálu Safety Gate, může umožnit automatickou identifikaci a upozornění na hlášené nebezpečné produkty a provádění automatických namátkových kontrol na portálu Safety Gate.
(49) V souladu se zvláštními povinnostmi stanovenými v tomto nařízení by poskytovatelé online tržišť měli vykonávat náležitou péči, pokud jde o obsah zveřejněný na jejich online rozhraních, který se týká bezpečnosti produktů. Toto nařízení by proto mělo stanovit povinnosti náležité péče pro všechny poskytovatele online tržišť, pokud jde o obsah související s bezpečností produktů zveřejněný na jejich online rozhraních.
(50) Dále by se pro účely účinného dozoru nad trhem měli poskytovatelé online tržišť zaregistrovat na Safety Gate a poskytovat informace o svém jediném kontaktním místě na Safety Gate, aby se usnadnilo poskytování informací o otázkách bezpečnosti výrobků. Komise by měla zajistit, aby registrace byla snadná a uživatelsky přívětivá. Jednotné kontaktní místo zřízené podle tohoto nařízení může být stejné jako kontaktní místo zřízené podle článku 11 nařízení (EU) 2022/2065, aniž je dotčen cíl rychle a konkrétně řešit otázky bezpečnosti výrobků.
(51) Poskytovatelé online tržišť by měli pro spotřebitele určit jediné kontaktní místo. Toto jednotné kontaktní místo by mělo sloužit jako jednotné kontaktní místo pro komunikaci se spotřebiteli o otázkách bezpečnosti výrobků s možností přesměrovat je na příslušnou servisní jednotku na online trhu. To by nemělo bránit tomu, aby byla spotřebitelům zpřístupněna další kontaktní místa pro konkrétní služby. Jednotné kontaktní místo zřízené podle tohoto nařízení může být stejným kontaktním místem jako kontaktní místo zřízené podle článku 12 nařízení (EU) 2022/2065.
(52) Aby bylo zajištěno, že online tržiště mohou plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o včasné a účinné plnění příkazů orgánů veřejné moci, zpracování oznámení od jiných třetích stran a spolupráci s orgány dozoru nad trhem v souvislosti s nápravnými opatřeními na žádost, měli by mít poskytovatelé online tržišť vnitřní mechanismus pro řešení otázek bezpečnosti výrobků.
(53) V čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1020 zmocňuje orgány dozoru nad trhem, v případě neexistence jiných účinných prostředků k odstranění vážného rizika, požadovat odstranění obsahu odkazujícího na související produkty z online rozhraní nebo požadovat poskytnutí jasného varování koncovým uživatelům při přístupu k online rozhraní. Pravomoci svěřené orgánům dozoru nad trhem v čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1020 by se měl vztahovat i na toto nařízení. Aby byl zajištěn účinný dozor nad trhem podle tohoto nařízení a aby se zabránilo přítomnosti nebezpečných výrobků na trhu Unie, měly by se tyto pravomoci uplatňovat ve všech nezbytných a přiměřených případech a na výrobky představující méně než vážné riziko. Je nezbytné, aby poskytovatelé online tržiště tyto příkazy bezodkladně splnili. Proto by v tomto nařízení měly být v tomto ohledu zavedeny závazné lhůty. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2022/2065.
(54) V příkazech, které vyžadují, aby poskytovatel online tržiště odstranil ze svého online rozhraní také veškerý totožný obsah související s nabídkou nebezpečného produktu uvedeného v objednávce, by měly být uvedeny prvky, které identifikují totožné nabídky a umožňují poskytovateli online tržiště je odstranit na základě informací zobrazených obchodníky, pokud není poskytovatel online tržiště povinen provést nezávislé posouzení tohoto obsahu.
(55) V případě, že informace ze systému včasného varování Safety Gate neobsahují přesné URL (jednotný zdroj lokátor ), nebo v případě potřeby další informace umožňující identifikaci obsahu souvisejícího s nabídkou nebezpečného produktu, poskytovatelé online tržišť by přesto měli vzít v úvahu poskytnuté informace, jako jsou identifikátory produktů, jsou-li k dispozici, a další informace o sledovatelnosti, v souvislosti s opatřeními, která poskytovatelé online tržišť přijímají z vlastní iniciativy, je-li to vhodné, za účelem odhalování, identifikace, odstraňování nebezpečných produktů nebo zamezení přístupu k těmto produktům. Bezpečnostní brána by však měla být modernizována a aktualizována, aby poskytovatelům online tržišť usnadnila odhalování produktů, které nejsou bezpečné, a za tímto účelem by mělo být možné provést ustanovení tohoto nařízení týkající se odstraňování obsahu souvisejícího s nabídkou nebezpečných produktů z online rozhraní prostřednictvím systému oznámení navrženého a vyvinutého v rámci Safety Gate.
(56) Povinnosti, které toto nařízení ukládá poskytovatelům online tržišť, by neměly představovat obecnou povinnost sledovat jimi přenášené nebo uchovávané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonné činnosti, jako je online prodej nebezpečných výrobků . Aby však poskytovatelé online tržišť mohli využívat výjimku z odpovědnosti za hostingové služby podle směrnice 2000/31/ES a nařízení (EU) 2022/2065, měli by obsah odkazující na nabídku nebezpečných produktů okamžitě odstranit ze svých online rozhraní, jakmile získají skutečné znalosti, nebo v případě nároků na náhradu škody poté, co se dozvědí o obsahu odkazujícím na konkrétní nabídku nebezpečných produktů v konkrétních případech pečlivý hospodářský subjekt měl porušení zákona zjistit. Poskytovatelé online tržišť by měli zpracovat oznámení týkající se obsahu souvisejícího s nabídkou nebezpečných produktů obdržená v souladu s čl. 16 nařízení (EU) 2022/2065 v dodatečné lhůtě stanovené tímto nařízením. Kromě toho se poskytovatelům online tržiště doporučuje, aby si produkty na portálu Safety Gate zkontrolovali, než je umístí do svého rozhraní.
(57) Pro účely článku Pro účely článku 22 nařízení (EU) 2022/2065 a ve vztahu k bezpečnosti produktů prodávaných on-line by měl koordinátor digitálních služeb uznat zejména spotřebitelské organizace a sdružení zastupující zájmy spotřebitelů a další zainteresované subjekty na jejich žádost jako důvěryhodné oznamovatele, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.
(58) Sledovatelnost výrobků je zásadní pro účinný dozor nad trhem s nebezpečnými výrobky a pro nápravná opatření. Spotřebitelé by měli být chráněni před nebezpečnými produkty stejným způsobem v offline i online prodejních kanálech , včetně nákupu produktů na online tržištích. Na základě ustanovení nařízení (EU) 2022/2065 o sledovatelnosti obchodníků by poskytovatelé online tržišť neměli povolit zveřejňování konkrétní nabídky produktů k prodeji na platformě, pokud obchodník neposkytne veškeré informace o bezpečnosti a sledovatelnosti produktů stanovené v tomto nařízení. Tyto informace by měly být zobrazeny u produktu na prodej, aby spotřebitelé mohli využívat stejné informace dostupné online i offline. Poskytovatelé online tržišť by však neměli nést odpovědnost za ověřování úplnosti, správnosti a přesnosti informací samotných, protože odpovědnost za zajištění sledovatelnosti produktů nese příslušný obchodník.
(59) Je rovněž důležité, aby poskytovatelé online tržišť úzce spolupracovali s orgány dozoru nad trhem, obchodníky a příslušnými hospodářskými subjekty v oblasti bezpečnosti výrobků. V umění. 7 sec. Článek 2 nařízení (EU) 2019/1020 ukládá poskytovatelům služeb informační společnosti povinnost spolupracovat s orgány dozoru nad trhem ve vztahu k produktům, na které se uvedené nařízení vztahuje. Tato povinnost by proto měla být rozšířena na všechny spotřební výrobky. Orgány dozoru nad trhem například neustále zlepšují technologické nástroje používané pro online dozor nad trhem k identifikaci nebezpečných produktů prodávaných online . Aby tyto nástroje fungovaly, měli by poskytovatelé online tržiště poskytnout přístup ke svým rozhraním. Kromě toho by pro účely bezpečnosti výrobků měly mít orgány dozoru nad trhem rovněž možnost získávat údaje z online rozhraní na odůvodněnou žádost v případě technických překážek zavedených poskytovateli online tržišť nebo online prodejci. Poskytovatelé online tržiště by také měli spolupracovat na stahování produktů a hlášení nehod.
(60) Právní rámec pro dozor nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie , stanovený v nařízení (EU) 2019/1020, a právní rámec pro dozor nad trhem s výrobky, na které se vztahuje toto nařízení, by měly být co nejjednotnější. Je proto nutné sladit oba soubory pravidel, pokud jde o činnosti dozoru nad trhem, povinnosti, pravomoci, zdroje a spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem. Pro tento účel, umění. 10, čl. 11 oddíl 1-7, čl. 12-15, čl. 16 odst. 1-5, čl. 18 a 19 a čl. Články 21 až 24 nařízení (EU) 2019/1020 by se měly vztahovat také na produkty, na které se vztahuje toto nařízení.
(61) V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 18 (celní kodex Unie) jsou produkty ze třetích zemí, které mají být dodány na trh Unie nebo pro soukromé použití nebo spotřebu na celním území Unie, propuštěny do celního režimu „propuštění do volného oběhu“. Cílem tohoto postupu je dokončit formality související s dovozem zboží, včetně vymáhání použitelných ustanovení práva Unie, aby toto zboží mohlo být zpřístupněno na trhu Unie jako jakýkoli výrobek vyrobený v Unii. Z hlediska bezpečnosti spotřebitele musí tyto výrobky splňovat toto nařízení, zejména obecný požadavek na bezpečnost stanovený v tomto nařízení.
(62) Kapitola VII nařízení (EU) 2019/1020, kterým se stanoví pravidla pro kontroly produktů vstupujících na trh Unie, se již přímo vztahuje na produkty, na které se vztahuje toto nařízení. Orgány odpovědné za tyto kontroly by je měly provádět na základě analýzy rizik uvedené v článcích 46 a 47 nařízení (EU) č. 952/2013, prováděcích pravidlech a příslušných pokynech. Toto nařízení proto žádným způsobem nemění kapitolu VII nařízení (EU) 2019/1020 ani způsob, jakým se orgány odpovědné za kontroly výrobků vstupujících na trh Unie organizují a vykonávají své činnosti.
(63) Členské státy by měly zajistit, aby opatření přijatá jejich příslušnými orgány podle tohoto nařízení podléhala účinnému soudnímu opravnému prostředku v souladu s článkem 47 karet.
(64) Vnitrostátní orgány by měly být schopny doplňovat tradiční činnosti dozoru nad trhem zaměřené na bezpečnost výrobků činnostmi dozoru nad trhem zaměřeným na vnitřní postupy shody stanovené hospodářskými subjekty k zajištění bezpečnosti výrobků. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost požadovat po výrobci, aby uvedl, kterých dalších výrobků se týká stejné riziko: vyrobených za použití stejného postupu nebo obsahujících stejné komponenty, u nichž bylo zjištěno, že představují riziko nebo jsou součástí stejné výrobní šarže.
(65) Členské státy by rovněž měly zajistit, aby orgány dozoru nad trhem měly dostatečné odborné znalosti a zdroje k provádění všech činností v oblasti prosazování práva.
(66) Výměna informací mezi členskými státy a Komisí o uplatňování tohoto nařízení by měla být zavedena na základě ukazatelů, které by umožnily měřit účinnost právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti výrobků.
(67) Měla by existovat účinná, rychlá a přesná výměna informací o nebezpečných výrobcích, aby se zajistilo, že budou s ohledem na tyto výrobky přijata vhodná opatření, a bude tak chráněno zdraví a bezpečnost spotřebitelů.
(68) Systém RAPEX je třeba modernizovat, aby bylo možné v celé Unii přijímat účinnější nápravná opatření, pokud jde o výrobky představující rizika, která přesahují území jednoho členského státu. Krátký název RAPEX by se měl změnit na Safety Gate, aby byla zajištěna větší srozumitelnost a efektivnější oslovení spotřebitelů. Safety Gate se skládá ze tří prvků: za prvé, systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské produkty, kde si vnitrostátní orgány a Komise mohou vyměňovat informace o těchto produktech ( systém rychlého varování Safety Gate); za druhé, online portál pro informování veřejnosti a umožnění podávání stížností ( portál Safety Gate); a za třetí, online portál umožňující podnikům plnit jejich povinnost informovat úřady a spotřebitele o nebezpečných výrobcích a nehodách ( Safety Business Gateway ). Mezi různými prvky Bezpečnostní brány by měla existovat rozhraní. Systém rychlého varování Safety Gate je interní systém, jehož prostřednictvím si orgány a Komise vyměňují informace o opatřeních týkajících se nebezpečných výrobků a který může obsahovat důvěrné informace. Výňatek z varování by měl být zveřejněn na portálu Safety Gate pro informování veřejnosti o nebezpečných výrobcích. Safety Business Gateway je online portál, jehož prostřednictvím společnosti informují orgány dozoru nad trhem členských států o nebezpečných výrobcích a nehodách. Komise by měla vyvinout technické řešení, které zajistí, že informace zadané podniky do Safety Business Gateway, které mají upozornit spotřebitele, budou moci být spotřebitelům zpřístupněny na Safety Gateway bez zbytečného prodlení. Kromě toho by Komise měla vyvinout interoperabilní rozhraní , které poskytovatelům online tržišť umožní snadno, rychle a spolehlivě připojit svá rozhraní k Safety Gate .
Safety Gate hlásit povinná i dobrovolná nápravná opatření, která zabraňují případné nabídce produktu, omezují ji nebo jí ukládají zvláštní podmínky z důvodu vážného rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů nebo v případě produktů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1020, i pro jiné relevantní veřejné zájmy koncových uživatelů.
(70) Podle Čl. Článek 34 nařízení (EU) 2019/1020 stanoví, že orgány členských států mají hlásit opatření přijatá v souvislosti s produkty, které představují méně než vážné riziko, na něž se vztahuje uvedené nařízení, prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v uvedeném článku, zatímco nápravná opatření přijatá v souvislosti s produkty představujícími méně než vážné riziko, na které se vztahuje toto nařízení, lze rovněž hlásit prostřednictvím systému rychlého varování Safety Gate. Členské státy a Komise by měly zveřejnit informace o rizicích pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, která produkty představují. Ve prospěch spotřebitelů a podniků by všechny informace o nápravných opatřeních přijatých v souvislosti s výrobky představujícími vážné riziko měly být zahrnuty do systému rychlého varování Safety Gate, který umožní zpřístupnění relevantních informací o nebezpečných výrobcích veřejnosti prostřednictvím portálu Safety Gate. Je důležité zajistit, aby všechny tyto informace byly poskytovány v úředním jazyce nebo jazycích členského státu bydliště spotřebitele a byly sepsány jasným a srozumitelným způsobem. Členské státy se proto vyzývají, aby do systému rychlého varování Safety Gate hlásily všechna nápravná opatření týkající se výrobků, které představují riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů.
(71) Pokud mají být informace oznamovány v informačním a komunikačním systému podle nařízení (EU) 2019/1020, je možné tato oznámení podat přímo v systému rychlého varování Safety Gate nebo je generovat v informačním a komunikačním systému pro dozor nad trhem podle článku 10 uvedeného nařízení. 34 nařízení (EU) 2019/1020. Za tímto účelem by Komise měla udržovat a dále rozvíjet rozhraní vytvořené pro přenos informací mezi tímto informačním a komunikačním systémem a systémem rychlého varování Safety Gate, aby se předešlo duplicitnímu zadávání údajů a usnadnil se přenos informací.
online portál Safety Business Gateway , který hospodářským subjektům umožní plnit jejich povinnosti informovat orgány dozoru nad trhem a spotřebitele o nebezpečných výrobcích, které dodali na trh. Měl by umožnit rychlou a účinnou výměnu informací mezi hospodářskými subjekty a vnitrostátními orgány a usnadnit poskytování informací hospodářskými subjekty spotřebitelům.
(73) Mohou nastat případy, kdy je nutné řešit na úrovni Unie závažná rizika, která nelze uspokojivě neutralizovat opatřeními přijatými dotčeným členským státem ani žádným jiným postupem stanoveným v právu Unie. To může být zejména případ, kdy se objeví nové riziko nebo riziko postihující zranitelné spotřebitele. Z tohoto důvodu by Komise měla mít možnost přijímat opatření z vlastního podnětu nebo na žádost členských států. Tato opatření by měla být přiměřená závažnosti a naléhavosti situace. Dále je nutné stanovit vhodný mechanismus, pomocí něhož by Komise mohla přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.
(74) Určení rizika výrobku a úrovně tohoto rizika je založeno na posouzení rizik provedeném příslušnými subjekty. Při provádění takového posouzení rizik mohou členské státy dosáhnout různých výsledků, pokud jde o výskyt nebo úroveň rizika. To by mohlo ohrozit řádné fungování vnitřního trhu a rovné podmínky pro spotřebitele i hospodářské subjekty. Proto by měl být vytvořen mechanismus, který by Komisi umožnil vydat stanovisko ke sporné otázce.
(75) Komise by měla vypracovávat pravidelnou zprávu o uplatňování mechanismu v souladu s článkem 29, která by měla být předkládána evropské síti orgánů členských států příslušných v oblasti bezpečnosti výrobků (dále jen „síť pro bezpečnost spotřebitelů“). Tato zpráva by měla uvádět hlavní kritéria používaná členskými státy k hodnocení rizik a jejich dopadu na vnitřní trh a na stejnou úroveň ochrany spotřebitele, aby členské státy a Komise mohly harmonizovat přístupy a kritéria hodnocení rizik.
(76) Cílem sítě pro bezpečnost spotřebitelů je zvýšit spolupráci mezi členskými státy při prosazování bezpečnosti výrobků. Usnadňuje zejména výměnu informací, organizaci společných činností dozoru nad trhem a výměnu know-how a osvědčených postupů. Měl by rovněž přispět k harmonizaci metod shromažďování údajů o bezpečnosti výrobků a rovněž ke zvýšení interoperability regionálních, odvětvových, vnitrostátních a evropských informačních systémů o bezpečnosti výrobků. Síť pro bezpečnost spotřebitelů by měla být řádně zastoupena v síti Unie pro shodu výrobků stanovené v nařízení (EU) 2019/1020 a měla by se účastnit jejích činností v oblasti koordinace a spolupráce, kdykoli je koordinace činností spadajících do oblasti působnosti obou nařízení nezbytná k zajištění jejich účinnosti.
(77) Aby byla zachována soudržnost právního rámce pro dozor nad trhem a zároveň byla zajištěna účinná spolupráce mezi sítí pro bezpečnost spotřebitelů a sítí Unie pro shodu výrobků, která zajišťuje strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států a Komisí stanovenou v nařízení (EU) 2019/1020, měla by být síť pro bezpečnost spotřebitelů propojena se sítí pro shodu výrobků Unie v činnostech uvedených v článku 10 nařízení (20) EU (20). 11, 12, 13 a 21 nařízení (EU) 2019/1020.
(78) Orgány dozoru nad trhem by měly spolu s dalšími orgány nebo organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty nebo spotřebitele provádět společné akce na podporu bezpečnosti výrobků a identifikaci nebezpečných výrobků, včetně výrobků nabízených k prodeji online . V této souvislosti by orgány dozoru nad trhem a Komise měly případně zajistit, aby výběr výrobků a výrobců, jakož i vykonávané činnosti nevytvářely situace, které by mohly narušit hospodářskou soutěž nebo negativně ovlivnit objektivitu, nezávislost a nestrannost stran. Orgány dozoru nad trhem by měly co nejdříve uzavřít veřejné dohody o společných akcích, pokud takové zveřejnění neohrozí účinnost opatření, která mají být přijata.
(79) Komise by měla pravidelně organizovat společné akce, během nichž by orgány dozoru nad trhem měly provádět kontroly produktů zakoupených pod skrytou identitou, ať už online nebo offline, zejména těch produktů, které jsou společnosti Safety Gate hlášeny nejčastěji.
(80) Souběžné koordinované kontrolní akce (dále jen „kontrolní kontroly“) jsou konkrétní donucovací opatření, která by mohla dále zvýšit bezpečnost výrobků, a měla by být proto prováděna za účelem odhalování porušení tohoto nařízení, online i offline. Přezkumná opatření by měla být prováděna zejména tam, kde trendy na trhu, stížnosti spotřebitelů nebo jiné náznaky naznačují, že určité výrobky nebo kategorie výrobků často představují vážná rizika.
(81) V zásadě by měl být zajištěn veřejný přístup k informacím orgánů o bezpečnosti výrobků. Při zveřejňování informací o bezpečnosti výrobků však musí být chráněno služební tajemství uvedené v článku . 339 SFEU, a to způsobem, který je v souladu s potřebou zajistit účinnost činností dozoru nad trhem a účinnost ochranných opatření.
(82) Stížnosti jsou důležité pro zvýšení povědomí vnitrostátních orgánů o bezpečnosti a účinnosti dozoru a kontrolních činností souvisejících s nebezpečnými výrobky. Členské státy by proto měly spotřebitelům a dalším zúčastněným stranám, jako jsou sdružení spotřebitelů a hospodářské subjekty, poskytnout možnost podávat takové stížnosti.
systému rychlého varování Safety Gate , portál Safety Gate, umožňuje široké veřejnosti, včetně spotřebitelů, hospodářských subjektů a poskytovatelů internetových tržišť, získat informace o nápravných opatřeních přijatých v souvislosti s nebezpečnými výrobky přítomnými na trhu Unie. Samostatná část portálu Safety Gate umožňuje spotřebitelům informovat Komisi o výrobcích na trhu, které představují riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. V případě potřeby by Komise měla přijmout vhodná následná opatření, zejména předání těchto informací dotčeným vnitrostátním orgánům. Databáze a webové stránky Safety Gate by měly být snadno dostupné pro osoby se zdravotním postižením.
(84) Po ověření přesnosti informací obdržených od spotřebitelů a jiných zúčastněných stran by Komise měla zajistit vhodná následná opatření. Komise by měla zejména poskytnout informace dotčeným členským státům, aby příslušný orgán dozoru nad trhem mohl v případě potřeby a potřeby přijmout opatření. Je důležité, aby spotřebitelé a další zainteresované strany byli přiměřeně informováni o činnostech Komise.
(85) Pokud se ukáže, že výrobek již prodaný spotřebitelům není bezpečný, může být nutné jej stáhnout z oběhu, a chránit tak spotřebitele v Unii. Spotřebitelé si nemusí být vědomi toho, že mají obnovitelný produkt. Aby se zvýšila účinnost regenerace produktu, je proto důležité efektivněji oslovit zainteresované spotřebitele. Nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit povědomí spotřebitelů o stažení výrobku z trhu a povzbudit je k akci, je přímý kontakt. Je to také preferovaný komunikační kanál mezi všemi skupinami spotřebitelů. Aby byla zajištěna bezpečnost spotřebitelů, je důležité je rychle a spolehlivě informovat. Hospodářské subjekty a případně poskytovatelé on-line tržišť by proto měli využívat údaje o spotřebitelích, které mají k dispozici, k informování spotřebitelů o stažení výrobků z oběhu a bezpečnostních varováních týkajících se výrobků, které si zakoupili. Je proto nezbytné uložit hospodářským subjektům a poskytovatelům online tržišť zákonnou povinnost používat údaje o spotřebitelích, které mají k dispozici, za účelem informování spotřebitelů o stažení výrobků a bezpečnostních varováních. V tomto ohledu by hospodářské subjekty a poskytovatelé online tržišť měli zajistit, aby možnost přímého kontaktování spotřebitelů v případě stažení výrobku nebo bezpečnostního varování, které se jich týká, byla zahrnuta do stávajících spotřebitelských věrnostních programů a systémů registrace výrobků, jejichž prostřednictvím jsou spotřebitelé po zakoupení výrobku požádáni, aby výrobci dobrovolně poskytli určité informace, jako je jejich jméno, kontaktní údaje, model výrobku nebo sériové číslo. Pouhá skutečnost, že stažení je zaměřeno na spotřebitele, by neměla bránit hospodářským subjektům a poskytovatelům on-line tržiště v tom, aby informovali všechny zákazníky o oznámení o stažení nebo aby nabízeli nápravu jiným koncovým uživatelům. Hospodářské subjekty a poskytovatelé on-line tržiště by měli být povzbuzováni, aby přijali taková opatření, zejména v případě mikropodniků a malých podniků, které působí jako spotřebitelé.
(86) Spotřebitelé by měli být povzbuzováni k registraci výrobků, aby mohli dostávat informace o stažení výrobku a bezpečnostní upozornění. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které objasní, že u určitých konkrétních produktů nebo kategorií produktů by spotřebitelé měli mít vždy možnost zaregistrovat produkt, který si zakoupili, aby mohli přímo obdržet oznámení o stažení produktu nebo bezpečnostní upozornění týkající se daného produktu. Při určování konkrétních výrobků nebo kategorií výrobků, na které se tento požadavek vztahuje, se náležitě zohlední životní cyklus dotčených výrobků nebo kategorií výrobků, jakož i rizika, která výrobky představují, četnost stahování výrobků z oběhu a kategorie uživatelů výrobků, zejména zranitelní spotřebitelé.
(87) Jedna třetina spotřebitelů nadále používá nebezpečné výrobky, přestože viděla upozornění na stažení výrobku, zejména kvůli složitému způsobu, jakým jsou taková upozornění formulována, nebo kvůli minimalizaci stávajícího rizika. Oznámení o stažení by proto mělo být jasné a transparentní a mělo by obsahovat jasný popis daného rizika a nemělo by se vyhýbat konceptům, výrazům nebo jiným prvkům, které mohou snížit riziko vnímané spotřebiteli. Spotřebitelé by také měli mít možnost v případě potřeby získat více informací prostřednictvím bezplatné linky pomoci nebo jiného interaktivního nástroje.
(88) S cílem povzbudit spotřebitele, aby reagovali na stažení výrobku z oběhu, je rovněž důležité, aby opatření vyžadovaná od spotřebitelů byla co nejjednodušší a aby nabízená nápravná opatření byla účinná, bezplatná a včasná. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 19 poskytuje spotřebitelům smluvní prostředky nápravy v případě jakéhokoli nesouladu fyzického zboží se smlouvou v době dodání, který se projeví během lhůty odpovědnosti stanovené členskými státy v souladu s článkem 10. 10 odst. 3 této směrnice. Článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 20 se vztahuje také na hmotná média, jako jsou DVD, CD, USB klíče a paměťové karty, používané k přenosu digitálního obsahu. Nicméně situace, kdy jsou nebezpečné výrobky staženy z trhu, odůvodňují existenci zvláštního souboru pravidel, která by měla být uplatňována, aniž jsou dotčeny smluvní nápravné prostředky, protože jejich cíle jsou odlišné. Zatímco nápravná opatření stanovená ve smlouvě jsou určena k nápravě nesouladu zboží se smlouvou, ochranná opatření v případě stažení výrobku mají jednak odstranit nebezpečné výrobky z trhu a jednak poskytnout spotřebiteli přiměřenou nápravu. Mezi těmito dvěma soubory možných nápravných opatření proto existují značné rozdíly: za prvé, v případě stažení podle tohoto nařízení by neměly existovat žádné lhůty pro zahájení nápravných opatření; Za druhé, spotřebitel by měl mít právo žádat nápravu u příslušného hospodářského subjektu, nikoli nutně u obchodníka. Kromě toho by v případě stažení výrobku z oběhu neměl spotřebitel prokazovat, že je výrobek nebezpečný.
(89) Vzhledem k různým cílům nápravných opatření stanovených pro případ stažení nebezpečného výrobku a nápravných opatření stanovených v případě nesouladu zboží se smlouvou by spotřebitelé měli mít prospěch z režimu vhodného pro konkrétní situaci. Pokud například spotřebitel obdrží oznámení o stažení, které popisuje dostupná nápravná opatření, měl by se řídit pokyny v oznámení o stažení. Neměl by však být zbaven možnosti požádat prodávajícího o uplatnění právních prostředků v souvislosti s nesouladem nebezpečného zboží se smlouvou.
(90) Pokud byla spotřebiteli dána možnost uplatnit nápravu po stažení výrobku, nemůže mít nárok na uplatnění nápravy kvůli rozporu se smlouvou z důvodů týkajících se skutečnosti, že výrobek byl nebezpečný, protože rozpor se smlouvou již neexistuje. Podobně, pokud spotřebitel uplatní právo spotřebitele na nápravu podle směrnice (EU) 2019/770 nebo směrnice (EU) 2019/771, nebude mít nárok na nápravu podle tohoto nařízení v souvislosti se stejnou bezpečnostní otázkou. Nejsou-li však u téhož zboží splněny jiné požadavky shody, zůstává prodávající odpovědný za tento rozpor zboží se smlouvou, i když byla spotřebiteli po stažení nebezpečného výrobku poskytnuta náprava.
(91) Hospodářské subjekty, které zahajují stažení výrobku z oběhu, by měly spotřebitelům nabídnout alespoň dvě z těchto možností: opravu, výměnu nebo přiměřenou náhradu hodnoty staženého výrobku, pokud to není nemožné nebo nepřiměřené. Nabídnout spotřebitelům možnost volby mezi právními opravnými prostředky může zlepšit účinnost stažení výrobků z oběhu. Kromě toho by měly být zavedeny pobídky, které povzbudí spotřebitele k účasti na stahování výrobků, jako jsou slevy nebo poukázky, aby se zvýšila účinnost stahování výrobků. Oprava produktu by měla být považována za možný právní prostředek nápravy pouze v případě, že lze zajistit bezpečnost opraveného produktu. Výše náhrady by se měla rovnat alespoň ceně zaplacené spotřebitelem, aniž je dotčena jakákoli další náhrada stanovená ve vnitrostátním právu. V případě, že neexistuje doklad o koupi, musí být stále poskytnuta přiměřená náhrada hodnoty zpětně získaného produktu. V případě obnovení hmotného nosiče digitálního obsahu ve smyslu čl. 2 sec. 1 směrnice (EU) 2019/770 by náhrada měla pokrývat všechny částky zaplacené spotřebitelem na základě smlouvy, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 1 této směrnice. Jakýmikoli právními opravnými prostředky by nemělo být dotčeno právo spotřebitelů na náhradu podle vnitrostátního práva.
(92) Nápravné prostředky nabízené v případě bezpečnostního stažení by neměly být pro spotřebitele nadměrně zatěžující nebo by je neměly vystavovat riziku. Pokud se nápravné opatření týká také odstraňování zpětně získaného produktu, mělo by takové odstraňování náležitě zohledňovat cíle ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje stanovené na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni. Kromě toho by spotřebitelská oprava měla být považována za možnou nápravu pouze tehdy, pokud ji spotřebitel může snadno a bezpečně provést, například výměnou baterií nebo odstřižením příliš dlouhých stahovacích šňůr na dětském oblečení, pokud je to stanoveno v oznámení o stažení. Opravou provedenou spotřebitelem by dále neměla být dotčena práva spotřebitelů podle směrnic (EU) 2019/770 a (EU) 2019/771. V takových situacích by proto hospodářské subjekty neměly spotřebitele zavazovat k opravě nebezpečného výrobku.
(93) Toto nařízení by rovněž mělo povzbuzovat hospodářské subjekty a poskytovatele online tržišť, aby uzavírali dobrovolná memoranda o porozumění s příslušnými orgány, Komisí a organizacemi zastupujícími spotřebitele nebo hospodářské subjekty, aby přijali dobrovolné závazky týkající se bezpečnosti výrobků, které jdou nad rámec právních povinností stanovených právem Unie.
(94) Spotřebitelé by měli mít právo vymáhat svá práva v souvislosti s povinnostmi uloženými hospodářským subjektům nebo poskytovatelům online tržišť podle tohoto nařízení prostřednictvím žalob v zastoupení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 21 . Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit, že se směrnice (EU) 2020/1828 vztahuje na žaloby v zastoupení týkající se porušení tohoto nařízení, která poškozují nebo mohou poškodit společné zájmy spotřebitelů. Příloha I uvedené směrnice by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Je na členských státech, aby zajistily, že tato změna bude zohledněna ve svých prováděcích opatřeních přijatých podle uvedené směrnice, ačkoli přijetí vnitrostátních prováděcích opatření není podmínkou pro použití uvedené směrnice na tyto žaloby v zastoupení. Uplatňování této směrnice na zástupné žaloby podané proti porušení ustanovení tohoto nařízení hospodářskými subjekty nebo poskytovateli online tržišť, pokud tato porušení poškozují nebo pravděpodobně poškodí společné zájmy spotřebitelů, by se mělo začít používat ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Do tohoto data by spotřebitelé měli mít možnost spolehnout se na uplatňování směrnice (EU) 2020/1828 v souladu s bodem 8 přílohy I uvedené směrnice.
(95) Unie by měla mít možnost spolupracovat a vyměňovat si informace týkající se bezpečnosti výrobků s regulačními orgány třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi v rámci dohod uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi nebo v rámci ujednání uzavřených mezi Komisí a orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi, a to rovněž s cílem zabránit oběhu nebezpečných výrobků na trhu. Tato spolupráce a výměna informací by měla probíhat v souladu s pravidly Unie o důvěrnosti a ochraně osobních údajů. Osobní údaje by měly být sdíleny pouze v rozsahu, který je nezbytně nutný pro účely ochrany zdraví nebo bezpečnosti spotřebitelů.
(96) Systematická výměna informací mezi Komisí a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi o bezpečnosti spotřebitelských výrobků a o preventivních, omezujících a nápravných opatřeních by měla být založena na reciprocitě, což znamená rovnocennou, ale ne nutně stejnou výměnu informací ve prospěch obou stran. Výměna informací se třetí zemí vyrábějící zboží určené pro trh Unie by mohla spočívat v zasílání vybraných informací ze systému rychlého varování Safety Gate o výrobcích pocházejících z této třetí země. Na oplátku by třetí země mohla zaslat informace o následných opatřeních přijatých na základě obdržených oznámení. Taková spolupráce by mohla přispět k dosažení cíle zastavit nebezpečné výrobky u zdroje a zabránit jim ve vstupu na trh EU.
(97) Aby měly na hospodářské subjekty a případně poskytovatele on-line tržiště významný odrazující účinek, a aby se zabránilo uvádění nebezpečných produktů na trh, měly by být sankce úměrné druhu porušení, možnému prospěchu pro hospodářský subjekt nebo poskytovatele on-line tržiště a druhu a závažnosti újmy, kterou spotřebitel utrpěl. Sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.
(98) Při ukládání sankcí je třeba náležitě zohlednit povahu, závažnost a dobu trvání daného protiprávního jednání. Ukládání sankcí by mělo být přiměřené a v souladu s unijním a vnitrostátním právem, včetně použitelných procesních záruk, a zásadami Listiny.
(99) Aby byla zachována vysoká úroveň zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 100 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o identifikaci a sledovatelnost produktů představujících potenciální vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů a s ohledem na fungování bezpečnostní brány prostřednictvím systému rychlého varování a výměny informací prostřednictvím systému rychlého varování a postupů pro výměnu informací, zejména pro systém rychlého varování a výměnu informací rizika. Je zvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 22 . Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci dostávají Evropský parlament a Rada všechny dokumenty současně s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na jednání skupin odborníků Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
(100) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání podrobných bezpečnostních cílů, stanovení ukazatelů, na jejichž základě mají členské státy vykazovat údaje o provádění tohoto nařízení; definovat úkoly a role jednotných národních kontaktních míst; přijímat opatření týkající se činnosti Unie ve vztahu k výrobkům představujícím vážné riziko; přijmout pravidla pro podávání informací spotřebiteli na portálu Safety Gate, stanovit implementaci interoperabilního rozhraní na portálu Safety Gate; upřesnit požadavky na registraci výrobku pro účely bezpečného stažení výrobku a přijmout formulář pro oznámení o stažení výrobku. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 23 .
(101) Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech týkajících se zdraví a bezpečnosti spotřebitelů vyžadují závažné naléhavé důvody.
(102) Komise by měla vyhodnotit uplatňování sankcí stanovených v tomto nařízení, pokud jde o jejich účinnost a odrazující účinky, a případně přijmout legislativní návrh týkající se jejich vymáhání.
(103) Některá ustanovení nařízení (EU) č. 1025/2012 by měla být změněna tak, aby zohlednila specifika tohoto nařízení, zejména potřebu upřesnit podrobné požadavky na bezpečnost tohoto nařízení před předložením žádosti evropské normalizační organizaci.
(104) Směrnice 87/357/EHS o spotřebních výrobcích, které, i když nejsou potravinami, se podobají potravinám a mohou způsobit, že si je spotřebitelé, zejména děti, budou zaměňovat s potravinami a následně je vkládat do úst, cucat nebo spolknout, což by mohlo způsobit například udušení, otravu, perforaci nebo ucpání trávicího traktu. Kromě toho byla směrnice přijata v době, kdy byl regulační rámec pro bezpečnost spotřebitelských výrobků velmi omezený. Z těchto důvodů by měla být směrnice 87/357/EHS zrušena a nahrazena tímto nařízením, zejména ustanovení tohoto nařízení, která zajišťují, že po posouzení rizik by výrobky, které mohou být škodlivé, pokud jsou vkládány do úst, sání nebo spolknutí, a které by mohly být zaměněny s potravinami kvůli jejich tvaru, vůni, barvě, vzhledu, balení, značení, objemu, velikosti nebo jiným vlastnostem, považovány za nebezpečné. Orgány dozoru nad trhem by při svém hodnocení měly brát v úvahu mimo jiné skutečnost, že, jak rozhodl Soudní dvůr Evropské unie, není nutné objektivními a podloženými údaji prokazovat, že vkládání do úst, cucání nebo polykání výrobků připomínajících potraviny může představovat riziko udušení, otravy nebo perforace či neprůchodnosti gastrointestinálního traktu. Příslušné vnitrostátní orgány by však měly případ od případu posoudit, zda jsou takové výrobky nebezpečné, a toto posouzení odůvodnit.
(105) Aby se hospodářským subjektům a poskytovatelům online tržišť poskytl dostatek času na přizpůsobení se požadavkům tohoto nařízení, včetně požadavků na informace, je vhodné stanovit dostatečné přechodné období po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, během něhož mohou být výrobky, na které se vztahuje směrnice 2001/95/ES a které jsou v souladu s uvedenou směrnicí, nadále uváděny na trh. Členské státy by proto neměly bránit dodávání takových výrobků na trh, včetně nabídek k prodeji.
(106) Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, konkrétně zlepšit fungování vnitřního trhu při současném zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele, nemohou členské státy dostatečně dosáhnout kvůli potřebě úzké spolupráce a soudržného postupu mezi příslušnými orgány členských států a potřebě zřídit mechanismus pro rychlou a účinnou výměnu informací o nebezpečných výrobcích v Unii, ale lze spíše z důvodu celounijní povahy lépe dosáhnout na unijní úrovni, pokud jde o problém, přijmout opatření, která mohou být na úrovni Unie lépe dosažena Článek 5 Smlouvy o Evropské unii. 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(107) Pokud je zpracování osobních údajů nezbytné pro účely tohoto nařízení, mělo by být toto zpracování prováděno v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů. Jakékoli zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení podléhá nařízením (EU) 2016/679 24 a (EU) 2018/1725 25 a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 26 . Pokud spotřebitelé nahlásí výrobek na portálu Safety Gate, měly by být uchovávány pouze osobní údaje nezbytné pro nahlášení nebezpečného výrobku po dobu nepřesahující pět let od data zadání těchto údajů. Výrobci a dovozci by měli uchovávat záznamy o stížnostech spotřebitelů pouze po dobu nezbytně nutnou pro účely tohoto nařízení. Pokud jsou výrobci a dovozci fyzickými osobami, měli by zveřejnit svá jména a příjmení, a zajistit tak, aby spotřebitel mohl výrobek identifikovat pro účely sledovatelnosti.
(108) Podle Čl. Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725,
PŘIJALI TOTO NAŘÍZENÍ:
OBECNÁ USTANOVENÍ
Účel a předmět
1.
Cílem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele.
2.
Toto nařízení stanoví základní pravidla pro bezpečnost spotřebitelských výrobků uváděných nebo dodávaných na trh.
Rozsah použití
1.
Toto nařízení se vztahuje na výrobky, které jsou uváděny nebo dodávány na trh, pokud právo Unie neobsahuje zvláštní ustanovení se stejným účelem upravující bezpečnost dotčených výrobků.
Pokud se na výrobky vztahují zvláštní požadavky na bezpečnost stanovené právem Unie, vztahuje se toto nařízení pouze na aspekty a rizika nebo kategorie rizik, na které se tyto požadavky nevztahují.
Pokud jde o výrobky, na které se vztahují zvláštní požadavky stanovené harmonizačními právními předpisy Unie, jak je definováno v čl. 3 bodě 27:
a)
Kapitola II se nepoužije, pokud se týká rizik nebo kategorií rizik, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie ;
b)
Kapitola III, oddíl 1, kapitoly V a VII a kapitoly IX až XI se nepoužijí.
2.
Toto nařízení se nevztahuje na:
a)
humánní léčivé přípravky nebo veterinární léčivé přípravky;
b)
jídlo;
C)
krmivo;
d)
živé rostliny a zvířata, geneticky modifikované organismy a geneticky modifikované mikroorganismy používané omezeným způsobem, jakož i rostlinné a živočišné produkty přímo související s jejich budoucí reprodukcí;
E)
vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty;
F)
přípravky na ochranu rostlin;
G)
zařízení používané spotřebiteli pro mobilitu nebo cestování, pokud je provozuje přímo poskytovatel služeb jako součást přepravní služby poskytované spotřebitelům a neprovozují jej sami spotřebitelé;
h)
letadla uvedená v čl. 2 sec. 3 lit. d) nařízení (EU) 2018/1139;
a)
starožitnosti.
3.
Toto nařízení se vztahuje na výrobky uváděné nebo dodávané na trh bez ohledu na to, zda jsou nové, použité, opravené nebo renovované. Toto nařízení se nevztahuje na výrobky, které před použitím vyžadují opravu nebo renovaci, pokud jsou tyto výrobky uváděny nebo dodávány na trh a jasně uvádí, že před použitím vyžadují opravu nebo renovaci.
4.
Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení práva Unie o ochraně spotřebitele.
5.
Toto nařízení se provádí s náležitým ohledem na zásadu předběžné opatrnosti.
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1)
„produktem“ jakákoli položka, ať již kombinovaná s jinými položkami, či nikoli, dodávaná nebo zpřístupněná za úplatu či nikoli, a to i jako součást poskytování služby, která je určena spotřebitelům nebo by ji spotřebitelé mohli používat za rozumně předvídatelných podmínek, i když jim není určena;
2)
„bezpečným výrobkem“ se rozumí jakýkoli výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití, včetně skutečné doby použití, nepředstavuje žádné riziko nebo představuje pouze minimální riziko odpovídající jeho použití, které je považováno za přijatelné a v souladu s vysokou úrovní ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů;
3)
„nebezpečným produktem“ se rozumí jakýkoli produkt, který není „bezpečným produktem“;
4)
„rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti nebezpečí, které způsobí újmu, a stupně závažnosti této újmy;
5)
„vážným rizikem“ se rozumí riziko, o kterém se na základě posouzení rizik as přihlédnutím k běžnému a předvídatelnému použití výrobku má za to, že vyžaduje rychlý zásah orgánů dozoru nad trhem, a to i v případech, kdy účinky rizika nejsou okamžité;
6)
„dodáním na trh“ jakékoli dodání produktu k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v průběhu obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;
7)
„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;
8)
„výrobcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo si výrobek nechává navrhnout nebo vyrobit a uvádí tento výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;
9)
„zplnomocněným zástupcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která obdržela od výrobce písemné pověření, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů v souvislosti s povinnostmi výrobce podle tohoto nařízení;
10)
„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí výrobek ze třetí země na trh Unie;
11)
„distributorem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;
12)
„poskytovatelem služeb plnění“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti poskytuje alespoň dvě z následujících služeb: skladování, balení, adresování a zasílání produktů, aniž by byla jejich vlastníkem, s výjimkou poštovních služeb definovaných v čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES 27 , služby doručování balíků definované v čl. 2 písm. 2 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 28 a jakékoli další poštovní služby nebo služby nákladní dopravy;
13)
„hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, poskytovatel služeb plnění nebo jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba, na kterou se vztahují povinnosti související s výrobou nebo dodáváním výrobků na trh v souladu s tímto nařízením;
14)
„poskytovatelem online tržiště“ poskytovatel zprostředkovatelské služby, který využívá online rozhraní, které spotřebitelům umožňuje uzavírat smlouvy na dálku s obchodníky o prodeji produktů;
15)
„online rozhraní“ znamená software, včetně webových stránek, jakékoli jejich části nebo jakékoli aplikace, včetně mobilních aplikací;
16)
„smlouvou uzavřenou na dálku“ se rozumí smlouva uzavřená na dálku, jak je definována v čl. 2 bodě 7 směrnice 2011/83/EU;
17)
„spotřebitelem“ se rozumí jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem, který je mimo její živnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;
18)
„obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, soukromá nebo veřejná, která jedná, a to i prostřednictvím jakékoli osoby jednající jejím jménem nebo na její účet, pro účely související s její živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;
19)
„evropskou normou“ se rozumí evropská norma definovaná v čl. 2 bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1025/2012;
20)
„mezinárodním standardem“ mezinárodní standard definovaný v čl. 2 bodě 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1025/2012;
21)
„národní normou“ se rozumí vnitrostátní norma definovaná v čl. 2 bodě 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1025/2012;
22)
„evropskou normalizační organizací“ evropská normalizační organizace uvedená v příloze I nařízení (EU) č. 1025/2012;
23)
„dozorem nad trhem“ činnosti a opatření prováděná orgány dozoru nad trhem s cílem zajistit, aby výrobky splňovaly požadavky stanovené v tomto nařízení;
24)
„orgánem dozoru nad trhem“ orgán určený členským státem podle článku 10 nařízení (EU) 2019/1020 jako orgán odpovědný za organizaci a provádění dozoru nad trhem na území tohoto členského státu;
25)
„stažením z oběhu“ jakékoli opatření, jehož cílem je dosáhnout vrácení produktu, který již byl spotřebiteli zpřístupněn;
26)
„stažením z trhu“ jakékoli opatření, jehož cílem je zabránit tomu, aby byl výrobek v dodavatelském řetězci dodáván na trh;
27)
harmonizačními právními předpisy Unie “ se rozumí právní předpisy Unie uvedené v příloze I nařízení (EU) 2019/1020 a jakékoli jiné právní předpisy Unie harmonizující podmínky pro nabízení produktů, na které se uvedené nařízení vztahuje;
28)
„starožitnostmi“ se rozumí produkty, jako jsou sběratelské předměty nebo umělecká díla, u kterých spotřebitelé nemohou rozumně očekávat, že splňují současné bezpečnostní normy.
Prodej na dálku
Produkty nabízené k prodeji online nebo jinými prostředky na dálku se považují za zpřístupněné na trhu, pokud je nabídka zaměřena na spotřebitele v Unii. Nabídka k prodeji se považuje za zaměřenou na spotřebitele v Unii, pokud příslušný hospodářský subjekt směřuje své činnosti jakýmkoli způsobem na jeden nebo více členských států.
BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY
Obecný bezpečnostní požadavek
Hospodářské subjekty mohou uvádět nebo dodávat na trh pouze bezpečné výrobky.
Aspekty hodnocení bezpečnosti výrobků
1.
Při posuzování, zda je výrobek bezpečný, se berou v úvahu zejména následující aspekty:
a)
vlastnosti výrobku, včetně jeho konstrukce, technických charakteristik, složení, balení, montážního návodu a případně návodu k instalaci, použití a údržbě;
b)
dopad na jiné produkty, kde lze rozumně předpokládat, že bude používán s jinými produkty, včetně propojení takových produktů;
C)
dopad, který mohou mít jiné výrobky na posuzovaný výrobek, pokud lze rozumně předpokládat, že ostatní výrobky budou používány společně s tímto výrobkem, včetně dopadu neintegrovaných položek určených ke stanovení, změně nebo doplnění vlastností posuzovaného výrobku, což je třeba vzít v úvahu při posuzování bezpečnosti posuzovaného výrobku ;
d)
způsob, jakým je výrobek prezentován, označení na výrobku, včetně označení, zda je výrobek vhodný pro děti určitého věku, upozornění a pokyny pro jeho bezpečné použití a likvidaci a další rady nebo informace o výrobku;
E)
kategorie spotřebitelů, kteří výrobek používají, zejména posouzením rizik pro zranitelné spotřebitele, jako jsou děti, starší lidé a osoby se zdravotním postižením, jakož i dopadu rozdílů mezi pohlavími na zdraví a bezpečnost;
F)
vzhled výrobku, pokud by mohl spotřebitele přimět k použití výrobku jiným způsobem, než pro který byl navržen, a zejména pokud:
(a)
výrobek, který není potravinou, připomíná potravinu a mohl by s ní být zaměněn svým tvarem, vůní, barvou, vzhledem, obalem, označením, objemem, velikostí nebo jinými vlastnostmi, a mohl by jej proto spotřebitelé, zejména děti, vkládat do úst, cucat nebo spolknout;
(ii)
produkt, i když není navržen nebo určen pro použití dětmi, je pravděpodobně používán dětmi nebo se podobá předmětu, který je obecně považován za atraktivní pro děti nebo je určen pro děti kvůli jeho designu, balení nebo vlastnostem;
G)
prvky kybernetické bezpečnosti nezbytné k ochraně produktu před vnějšími vlivy, včetně škodlivých třetích stran, pokud by takový vliv mohl ovlivnit bezpečnost produktu, včetně možnosti ztráty spojení;
h)
když to povaha produktu vyžaduje – vyvíjející se, učení a prediktivní vlastnosti produktu.
2.
Proveditelnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnost jiných výrobků s nižším rizikem nemůže být důvodem k tomu, aby byl výrobek považován za nebezpečný.
Předpoklad shody s obecným požadavkem na bezpečnost
1.
Pro účely tohoto nařízení se má za to, že výrobek splňuje obecný požadavek na bezpečnost stanovený v článku 5 tohoto nařízení v těchto případech:
a)
výrobek je v souladu s příslušnými evropskými normami nebo jejich částmi, na něž byly v souladu s čl. 10 odst. 7 nařízení (EU) č. 1025/2012 zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie , pokud jde o rizika a kategorie rizik, na které se tyto normy vztahují; nebo
b)
neexistují-li příslušné evropské normy uvedené v písmenu a), a) musí výrobek splňovat vnitrostátní požadavky týkající se rizik a kategorií rizik, na které se vztahují požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené ve vnitrostátním právu členského státu, v němž je výrobek dodáván na trh, za předpokladu, že jsou tyto právní předpisy slučitelné s právem Unie.
2.
Komise přijme prováděcí akty upřesňující zvláštní požadavky na bezpečnost, na které se mají evropské normy vztahovat, aby zajistila, že výrobky splňující tyto evropské normy splňují obecný požadavek na bezpečnost stanovený v článku 10. 5. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 3.
3.
Předpoklad shody s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným v odstavci Odstavec 1 však nebrání orgánům dozoru nad trhem v přijetí jakýchkoli vhodných opatření podle tohoto nařízení, pokud existuje důkaz, že navzdory tomuto předpokladu je výrobek nebezpečný.
Další prvky, které je třeba vzít v úvahu při posouzení bezpečnosti výrobku
1.
Pro účely článku 6 a tam, kde neplatí presumpce bezpečnosti uvedená v článku 7, se při posuzování, zda je výrobek bezpečný, vezmou v úvahu zejména tyto prvky, jsou-li k dispozici:
a)
evropské normy jiné než ty, na něž byly odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 10 odst. 7 nařízení (EU) č. 1025/2012;
b)
mezinárodní normy;
C)
mezinárodní dohody;
d)
dobrovolné systémy certifikace nebo podobné rámce posuzování shody třetích stran, zejména ty, které jsou určeny na podporu práva Unie;
E)
doporučení nebo pokyny Komise pro posuzování bezpečnosti výrobků;
F)
vnitrostátní normy vypracované v členském státě, kde je výrobek dostupný;
G)
aktuální stav znalostí a technologií, včetně stanovisek uznávaných vědeckých orgánů a odborných komisí;
h)
odvětvové kodexy správné praxe týkající se bezpečnosti výrobků;
a)
rozumná očekávání spotřebitelů ohledně bezpečnosti;
j)
bezpečnostní požadavky přijaté v souladu s článkem 7 odst. 1 písm. 2.
POVINNOSTI EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ
Povinnosti výrobců
1.
Při uvádění svých výrobků na trh výrobci zajistí, aby byly navrženy a vyrobeny v souladu s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným v článku 5.
2.
Výrobci před uvedením svých výrobků na trh provedou interní analýzu rizik a vypracují technickou dokumentaci obsahující alespoň obecný popis výrobku a jeho základní charakteristiky důležité pro posouzení jeho bezpečnosti.
Je-li to vhodné s ohledem na rizika, která výrobek představuje, technická dokumentace uvedená v prvním pododstavci rovněž obsahuje:
a)
analýzu možných rizik spojených s výrobkem a přijatá řešení k odstranění nebo snížení těchto rizik , včetně výsledků protokolů o zkouškách provedených výrobcem nebo jiným subjektem jeho jménem; a
b)
seznam příslušných evropských norem uvedených v článku 7 odst. 1 písm. 1 lit. a), nebo další prvky uvedené v čl. 7 sec. 1 lit. b) nebo umění. 8, používané ke splnění obecného požadavku na bezpečnost uvedeného v čl. 5.
Pokud evropské normy, požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost nebo prvky uvedené v článku 7 odst. 1 písm. 1 nebo umění. 8, použito pouze částečně, výrobci uvádějí, které díly byly použity.
3.
Výrobci zajistí, aby technická dokumentace uvedená v odstavci 1 byla aktuální. 2. Výrobci uchovávají tuto dokumentaci pro potřebu orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, a na požádání ji těmto orgánům zpřístupní.
4.
Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy zajišťující shodu sériově vyráběných výrobků s obecným požadavkem na bezpečnost uvedeným v článku 5.
5.
Výrobci zajistí, aby jejich výrobky byly opatřeny číslem typu, šarže nebo sériového čísla nebo jakýmkoli jiným prvkem umožňujícím jejich identifikaci, který je pro spotřebitele viditelný a čitelný, nebo, pokud to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byly požadované informace uvedeny na obalu nebo v průvodní dokumentaci výrobku.
6.
Výrobci uvedou své jméno, registrovanou obchodní firmu nebo registrovanou ochrannou známku, svou poštovní a e-mailovou adresu a poštovní nebo e-mailovou adresu jednotného kontaktního místa, na kterém je lze kontaktovat, pokud se liší od adresy výrobce. Tyto informace jsou uvedeny na výrobku, nebo pokud to není možné, na obalu nebo v průvodním dokumentu k výrobku.
7.
Výrobci zajistí, aby byly k jejich výrobku přiloženy jasné pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, kterému spotřebitelé snadno rozumějí, jak stanoví členský stát, ve kterém je výrobek dodáván. Tento požadavek se nevztahuje na případy, kdy lze výrobek používat bezpečně a podle záměru výrobce bez těchto pokynů a bezpečnostních informací.
8.
Pokud výrobce na základě informací, které má k dispozici, zjistí nebo má důvod se domnívat, že výrobek, který uvedl na trh, je nebezpečným výrobkem, výrobce neprodleně:
a)
přijmout nápravná opatření nezbytná k účinnému uvedení výrobku do souladu s požadavky, případně včetně jeho stažení nebo stažení z oběhu;
b)
informuje o tom spotřebitele v souladu s čl. 35 nebo 36, nebo obojí; a
C)
orgány dozoru nad trhem členských států, ve kterých byl výrobek dodán na trh, prostřednictvím Safety Business Gateway.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) písm. b) ac) výrobce poskytne podrobnosti, zejména o rizicích pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů a již přijatých nápravných opatřeních, a jsou-li k dispozici, informace o množstvích, která jsou stále na trhu, v členění podle členských států.
9.
Komise zajistí, aby výrobci mohli poskytovat informace určené k varování spotřebitelů prostřednictvím Safety Business Gateway a aby byly spotřebitelům zpřístupněny na Safety Gateway bez zbytečného prodlení.
10.
Výrobci zajistí, aby ostatní hospodářské subjekty, odpovědné osoby a poskytovatelé online tržišť v dodavatelském řetězci byli včas informováni o jakýchkoli bezpečnostních problémech, které zjistí.
11.
Výrobci zpřístupní veřejně dostupné komunikační kanály – jako je telefonní číslo, e-mailová adresa nebo samostatnou část svých webových stránek, s přihlédnutím k potřebám přístupnosti osob se zdravotním postižením – umožňující spotřebitelům podávat stížnosti a informovat výrobce o nehodách nebo bezpečnostních problémech, s nimiž se u výrobku setkali.
12.
Výrobci prošetří stížnosti a obdržené informace o nehodách, které se týkají bezpečnosti výrobků, které dodali na trh a o nichž stěžovatel tvrdil, že nejsou bezpečné, a vedou vnitřní registr takových stížností, jakož i rejstřík stažení výrobku a nápravných opatření přijatých k uvedení výrobku do souladu.
13.
Interní registr stížností uchovává pouze osobní údaje, které výrobce potřebuje k prošetření stížnosti na výrobek, který je údajně nebezpečný. Tyto údaje jsou uchovávány pouze po dobu nezbytně nutnou pro účely prošetření stížnosti a v žádném případě ne déle než pět let ode dne, kdy byly zadány.
Povinnosti oprávněných zástupců
1.
Výrobce může jmenovat zplnomocněného zástupce písemným pověřením.
2.
Zplnomocněný zástupce plní úkoly uvedené v pověření obdrženém od výrobce. Zplnomocněný zástupce na požádání poskytne orgánům dozoru nad trhem kopii svého oprávnění. Oprávnění umožňuje oprávněnému zástupci vykonávat alespoň tyto úkoly:
a)
poskytnout orgánu dozoru nad trhem na odůvodněnou žádost tohoto orgánu veškeré informace a dokumenty v úředním jazyce, kterému tento orgán rozumí a které jsou nezbytné k prokázání bezpečnosti výrobku;
b)
pokud zplnomocněný zástupce zjistí nebo má důvod se domnívat, že je výrobek nebezpečný, informuje výrobce;
C)
informování příslušných vnitrostátních orgánů o všech opatřeních přijatých k odstranění rizik, která představují výrobky, na které se vztahuje jejich povolení, prostřednictvím oznámení na Safety Business Gateway, pokud tyto informace již nebyly poskytnuty výrobcem nebo podle pokynů výrobce;
d)
na žádost příslušných vnitrostátních orgánů s nimi spolupracovat při opatřeních přijatých k účinnému odstranění rizik, která představují přípravky, na které se vztahuje jejich povolení.
Povinnosti dovozců
1.
Před uvedením výrobku na trh dovozci zajistí, že výrobek splňuje obecný požadavek na bezpečnost stanovený v článku 5 a že výrobce splňuje požadavky uvedené v čl. 9 odst. 2, 5 a 6.
2.
Pokud se dovozce na základě informací, které má k dispozici, domnívá nebo má důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s článkem 5 a čl. 9 odst. 2, 5 a 6 nesmí uvést výrobek na trh, dokud nesplňuje požadavky. Dále, pokud je výrobek nebezpečným výrobkem, dovozce o tom neprodleně informuje výrobce a zajistí informování orgánů dozoru nad trhem prostřednictvím Safety Business Gateway.
3.
Dovozci uvedou své jméno, zapsanou obchodní firmu nebo zapsanou ochrannou známku, svou poštovní a e-mailovou adresu a poštovní nebo e-mailovou adresu jednotného kontaktního místa, na kterém je lze kontaktovat, pokud se liší od adresy dovozce. Tyto informace jsou uvedeny na výrobku, nebo pokud to není možné, na obalu nebo v průvodním dokumentu k výrobku. Dovozci zajistí, aby dodatečné štítky neznesnadňovaly čtení informací požadovaných právem Unie uvedených na štítku výrobcem.
4.
Dovozci zajistí, aby byly k výrobku, který dovážejí, přiloženy jasné pokyny a bezpečnostní informace v jazyce, kterému spotřebitelé snadno rozumějí, jak určí členský stát, ve kterém je výrobek dodáván na trh, s výjimkou případů, kdy lze výrobek používat bezpečně a podle zamýšleného záměru výrobce bez těchto pokynů a bezpečnostních informací.
5.
Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, jeho podmínky skladování nebo přepravy neohrožovaly jeho soulad s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným v čl. 1 odst. 5 a soulad výrobku s čl. 9 odst. 5 a 6.
6.
Dovozci uchovávají kopii technické dokumentace uvedené v čl. 9 odst. 2 pro potřeby orgánů dozoru nad trhem po dobu 10 let poté, co byl výrobek uveden na trh, a zajistí, aby dokumenty uvedené v čl. 9 odst. 2, mohou být těmto orgánům na požádání zpřístupněny.
7.
Dovozci spolupracují s orgány dozoru nad trhem a výrobcem, aby zajistili bezpečnost výrobků.
8.
Pokud dovozce na základě informací, které má k dispozici, nebo má důvod se domnívat, že výrobek, který uvedl na trh, je nebezpečným výrobkem, tento dovozce neprodleně:
a)
informuje o tom výrobce;
b)
zajistit, aby byla přijata nápravná opatření nezbytná k účinnému uvedení výrobku do souladu s požadavky, včetně případného stažení nebo stažení výrobku z oběhu; nejsou-li taková opatření přijata, musí je okamžitě přijmout dovozce;
C)
zajišťuje, aby o tom byli spotřebitelé neprodleně informováni v souladu s čl. 35 nebo 36, nebo obojí; a
d)
informuje orgány dozoru nad trhem členských států, ve kterých byl výrobek dodán na trh, prostřednictvím Safety Business Gateway.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) písm. c) ad) dovozce poskytne podrobnosti, zejména o rizicích pro zdraví a bezpečnost spotřebitele a již přijatých nápravných opatřeních, a jsou-li k dispozici, informace o množstvích, která jsou stále na trhu, v členění podle členských států.
9.
Dovozci ověří, zda jsou komunikační kanály uvedené v čl. 9 odst. 11 veřejně dostupné spotřebitelům, což jim umožní podávat stížnosti a hlásit jakékoli nehody nebo bezpečnostní problémy, se kterými se u výrobku setkali. Pokud takové kanály nejsou k dispozici, musí je poskytnout dovozci s přihlédnutím k potřebám přístupnosti osob se zdravotním postižením.
10.
Dovozci analyzují podané stížnosti a obdržené informace o incidentech souvisejících s bezpečností výrobků, které dodali na trh a které stěžovatel tvrdí, že nejsou bezpečné, a zanesou tyto stížnosti, jakož i stažení výrobku z oběhu a nápravná opatření přijatá za účelem uvedení výrobku do souladu, do rejstříku uvedeného v čl. 9 odst. 12 nebo do vašeho vlastního interního rejstříku. Dovozci o analýze a jejích výsledcích informují výrobce, distributory a případně poskytovatele naplňovacích služeb a poskytovatele online tržiště.
11.
V registru stížností budou uchovávány pouze osobní údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby dovozce prošetřil stížnost týkající se výrobku, který je údajně nebezpečný. Tyto údaje jsou uchovávány pouze po dobu nezbytně nutnou pro účely analýzy a v žádném případě ne déle než pět let od data, kdy byly vloženy.
Odpovědnosti distributorů
1.
Před dodáním výrobku na trh distributoři ověří, zda výrobce a případně dovozce splnili požadavky stanovené v článku 10, podle okolností. 9 odst. 5, 6 a 7 a Čl. 11 oddíl 3 a 4.
2.
Distributoři zajistí, aby v době, kdy jsou za produkt odpovědní, jeho podmínky skladování nebo přepravy neohrožovaly jeho soulad s obecným požadavkem na bezpečnost stanoveným v článku 5 a případně soulad produktu s požadavky stanovenými v čl. 9 odst. 5, 6 a 7 a čl. 11 oddíl 3 a 4.
3.
Pokud distributor, který na základě informací, které má k dispozici, zjistí nebo má důvod se domnívat, že výrobek nesplňuje, podle okolností, požadavky článku 5, čl. 9 odst. 5, 6 a 7 a Čl. 11 odst. 3 a 4 nezpřístupní výrobek na trh, dokud nebude splňovat požadavky.
4.
Pokud distributor, který na základě informací, které má k dispozici, zjistí nebo má důvod se domnívat, že jím dodávaný výrobek na trh je nebezpečným výrobkem nebo nesplňuje, podle okolností, požadavky čl. 9 odst. 5, 6 a 7 a čl. 11 oddíl 3 a 4, konkrétní distributor:
a)
neprodleně informovat výrobce nebo případně dovozce;
b)
zajistit, aby byla přijata nápravná opatření nezbytná k účinnému uvedení výrobku do souladu, včetně případného stažení nebo stažení výrobku z oběhu; a
C)
zajišťuje, že orgány dozoru nad trhem v členských státech, ve kterých je výrobek dodáván na trh, jsou o tom okamžitě informovány prostřednictvím Safety Business Gateway.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) písm. b) ac) poskytne distributor příslušné dostupné údaje o riziku pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, počtu dotčených výrobků a již přijatých nápravných opatřeních.
Případy, kdy se povinnosti výrobce vztahují na jiné osoby
1.
Fyzická nebo právnická osoba se pro účely tohoto nařízení považuje za výrobce a vztahují se na ni povinnosti výrobce stanovené v článku 9, pokud tato fyzická nebo právnická osoba uvádí výrobek na trh pod jménem nebo ochrannou známkou této fyzické nebo právnické osoby.
2.
Jakákoli fyzická nebo právnická osoba jiná než výrobce, která provádí podstatnou úpravu výrobku, se pro účely tohoto nařízení považuje za výrobce a vztahují se na ni povinnosti výrobce podle článků 10 až 14. 9 pro část výrobku dotčenou úpravou nebo pro celý výrobek, pokud podstatná úprava ovlivňuje jeho bezpečnost.
3.
Úprava produktu, ať už fyzickými nebo digitálními prostředky, se považuje za významnou, pokud ovlivňuje bezpečnost produktu a jsou splněna následující kritéria:
a)
modifikace zahrnuje změnu produktu způsobem, který nebyl očekáván v počátečním hodnocení rizika produktu;
b)
v důsledku úpravy se změnila povaha hrozby, vznikla nová hrozba nebo se zvýšila míra rizika; a
C)
úpravy pro vlastní potřebu neprováděli sami spotřebitelé ani nikdo jejich jménem.
Interní procesy bezpečnosti produktů
Hospodářské subjekty zajistí, aby měly zavedeny vnitřní postupy týkající se bezpečnosti výrobků, které jim umožní splnit příslušné požadavky tohoto nařízení.
Spolupráce ekonomických subjektů s orgány dozoru nad trhem
1.
Hospodářské subjekty spolupracují s orgány dozoru nad trhem na opatřeních, která by mohla odstranit nebo snížit rizika představovaná výrobky dodávanými těmito subjekty na trh.
2.
Na žádost orgánu dozoru nad trhem mu hospodářský subjekt poskytne všechny potřebné informace, zejména:
a)
úplný popis rizik, která výrobek představuje, související stížnosti a známé nehody; a
b)
popis nápravných opatření přijatých k reakci na riziko.
3.
Hospodářské subjekty na žádost rovněž určí a poskytnou následující relevantní informace o produktu, které umožňují jeho sledovatelnost:
a)
jakýkoli ekonomický subjekt, který jim dodal produkt nebo část, součást nebo software začleněné do produktu; a
b)
jakýkoli ekonomický subjekt, kterému dodali produkt.
4.
Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1.2 po dobu deseti let poté, co jim byl výrobek dodán, případně poté, co výrobek dodaly.
5.
Hospodářské subjekty musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1. 3 po dobu šesti let poté, co jim byl dodán produkt nebo část, součást nebo software začleněný do produktu, případně poté, co dodaly produkt.
6.
Orgány dozoru nad trhem mohou od hospodářských subjektů vyžadovat, aby předkládaly pravidelné zprávy o provádění opatření, a mohou rozhodnout, zda nebo kdy lze nápravné opatření považovat za dokončené.
Osoba odpovědná za výrobky uváděné na trh v Unii
1.
Výrobek, na který se vztahuje toto nařízení, nesmí být uveden na trh, pokud neexistuje hospodářský subjekt usazený v Unii, který odpovídá za úkoly stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. 3 nařízení (EU) 2019/1020 pro tento produkt. Umění. 4 sec. 2 a 3 uvedeného nařízení se použijí na produkty, na které se vztahuje toto nařízení. Pro účely tohoto nařízení se odkazy na „ harmonizační právní předpisy Unie“ a „použitelné harmonizační právní předpisy Unie “ v článku 4 odst. 1 písm. 3 uvedeného nařízení se vykládají jako odkazy na „toto nařízení“.
2.
Aniž jsou dotčeny jakékoli povinnosti hospodářských subjektů podle tohoto nařízení, hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1: 1 tohoto článku, kromě úkolů uvedených v čl. 4 sec. 3 Nařízení (EU) 2019/1020 a v zájmu zajištění bezpečnosti výrobku, za který odpovídá, případně s ohledem na možná rizika související s výrobkem, pravidelně kontroluje, zda:
a)
výrobek odpovídá technické dokumentaci uvedené v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení;
b)
výrobek splňuje požadavky čl. 9 odst. 5, 6 a 7 tohoto nařízení.
Na žádost orgánů dozoru nad trhem předloží hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 tohoto článku důkaz o provedení kontroly.
3.
Na výrobku nebo na jeho obalu, balíku nebo v průvodním dokladu se uvede název, zapsaná obchodní firma nebo zapsaná ochranná známka a kontaktní údaje, včetně poštovní a e-mailové adresy, podnikatelského subjektu uvedeného v odstavci 1.1.
Informace pro podnikatelské subjekty
1.
Komise poskytne hospodářským subjektům bezplatně obecné informace o tomto nařízení.
2.
Členské státy poskytnou hospodářským subjektům na žádost a bezplatně podrobné informace o provádění tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni ao vnitrostátních pravidlech bezpečnosti výrobků použitelných na výrobky, na které se vztahuje toto nařízení. Pro tento účel platí čl. 9 odst. 1 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 29 .
Komise přijme podrobné pokyny pro hospodářské subjekty, které zohlední zejména potřeby těch, kteří se kvalifikují jako malé a střední podniky, včetně mikropodniků, jak plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení.
Specifické požadavky na sledovatelnost pro určité produkty, kategorie nebo skupiny produktů
1.
Pro určité produkty, kategorie nebo skupiny produktů, které by mohly představovat vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, na základě nehod zaznamenaných v Safety Business Gateway, statistikách Safety Gate , výsledcích společných opatření v oblasti bezpečnosti produktů a dalších relevantních ukazatelích nebo důkazech a po konzultaci se sítí pro bezpečnost spotřebitelů, příslušnými skupinami odborníků a zúčastněnými stranami může Komise zavést systém sledovatelnosti, který budou používat hospodářské subjekty uvádějící nebo zpřístupňující takové produkty na trh.
2.
Systém sledovatelnosti zahrnuje shromažďování a uchovávání údajů, a to i v elektronické podobě, umožňujících identifikaci výrobku, jeho součástí nebo ekonomických subjektů zapojených do dodavatelského řetězce tohoto výrobku, jakož i způsoby prezentace a přístupu k těmto údajům, včetně umístění nosiče dat na výrobek, jeho obal nebo na dokumenty k němu připojené.
3.
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45, kterými doplní toto nařízení, pokud jde o:
a)
určení výrobků, kategorií nebo skupin výrobků nebo položek, které by mohly představovat vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů uvedených v odstavci 1; Komise v příslušných aktech v přenesené pravomoci upřesní, zda použila metodiku analýzy rizik stanovenou v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/417 30, nebo pokud tato metodika není pro daný produkt vhodná, poskytne podrobný popis použité metodiky;
b)
upřesnění typu údajů, které mají hospodářské subjekty shromažďovat a uchovávat v rámci systému sledovatelnosti uvedeného v odstavci 2;
C)
stanovení způsobů prezentace a přístupu k údajům, včetně umístění nosiče dat podle odstavce 1 na produkt, jeho obal nebo na dokumenty k němu připojené. 2;
d)
určení subjektů, které mají přístup k údajům uvedeným v písmenu a). b) včetně spotřebitelů, hospodářských subjektů, poskytovatelů online tržišť, příslušných vnitrostátních orgánů, Komise a organizací veřejného zájmu nebo jakýchkoli organizací jednajících jejich jménem a typu údajů, ke kterým mají mít přístup.
4.
Orgány dozoru nad trhem, spotřebitelé, hospodářské subjekty a další příslušné subjekty musí mít k údajům uvedeným v odstavci 1 bezplatný přístup. 3, na základě jejich příslušných přístupových práv stanovených v příslušném aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 3. 3 písm. d).
5.
Komise při přijímání opatření uvedených v odstavci 1, 3, zahrnuje:
a)
nákladovou efektivnost opatření, včetně jejich dopadu na podniky, zejména malé a střední podniky;
b)
vhodný časový rámec, který hospodářským subjektům umožní připravit se na tato opatření; a
C)
kompatibilitu a interoperabilitu s jinými systémy sledovatelnosti výrobků již zavedenými na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni.
Povinnosti hospodářských subjektů v případě prodeje na dálku
Pokud hospodářské subjekty zpřístupňují produkty na trh online nebo jinými prostředky na dálku, musí nabídka těchto produktů jasně a zřetelně obsahovat alespoň tyto informace:
a)
jméno, registrovaná obchodní firma nebo registrovaná ochranná známka výrobce a poštovní a e-mailová adresa, na které jej lze kontaktovat;
b)
pokud výrobce není usazen v Evropské unii – jméno a příjmení nebo obchodní firma, poštovní adresa a e-mailová adresa odpovědné osoby ve smyslu čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení nebo čl. 4 sec. 1 Nařízení (EU) 2019/1020;
C)
identifikační údaje produktu, včetně obrázku produktu, typu a dalších identifikátorů produktu; a
d)
veškerá varování nebo bezpečnostní informace, které musí být uvedeny na výrobku nebo jeho obalu nebo v průvodním dokumentu v souladu s tímto nařízením nebo s platnými harmonizačními právními předpisy Unie , v jazyce, kterému spotřebitelé snadno rozumějí, jak určí členský stát, ve kterém je výrobek dodáván na trh.
Povinnosti hospodářských subjektů v případě bezpečnostních incidentů
1.
Výrobce zajistí, aby nehoda způsobená výrobkem uváděným nebo dodávaným na trh byla nahlášena příslušným orgánům členského státu, ve kterém k nehodě došlo, prostřednictvím Safety Business Gateway bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se výrobce o nehodě dozví. Zpráva musí obsahovat typ a identifikační číslo výrobku, jakož i okolnosti nehody, jsou-li známy. Výrobce na požádání poskytne příslušným orgánům další důležité informace.
2.
Pro účely odstavce. 1. Výrobce uvědomí příslušné orgány o událostech souvisejících s používáním výrobku, které měly za následek smrt člověka nebo závažné negativní důsledky pro jeho zdraví a bezpečnost, ať trvalé nebo dočasné, včetně zranění, jiných tělesných poškození, nemocí a chronických účinků na zdraví.
3.
Dovozci a distributoři, kteří jsou si vědomi nehody způsobené výrobkem, který uvedli nebo dodali na trh, o tom bez zbytečného odkladu informují výrobce. Výrobce podá oznámení podle odstavce 1 nebo dá pokyn dovozci nebo některému z distributorů, aby oznámení učinil.
4.
Pokud výrobce výrobku nemá místo bydliště nebo sídlo v Unii, odpovědná osoba ve smyslu čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení nebo čl. 4 sec. 1 Nařízení (EU) 2019/1020, kdo ví o nehodě, zajistí vypracování zprávy.
Informace v elektronické podobě
Bez újmy na umění. 9 odst. 5, 6 a 7, čl. 11 odst. 3, čl. 16 odst. 3 a příslušnými ustanoveními harmonizačních právních předpisů Unie mohou hospodářské subjekty dodatečně zpřístupnit informace uvedené v těchto ustanoveních v digitálním formátu prostřednictvím elektronických řešení jasně viditelných na výrobku, nebo není-li to možné, na jeho obalu nebo v dokumentu doprovázejícím výrobek. Tyto informace se poskytují v jazyce, kterému spotřebitelé snadno rozumějí, podle určení členského státu, v němž je výrobek dodáván na trh, včetně formátů přístupných osobám se zdravotním postižením.
POSKYTOVATELÉ ONLINE TRŽNÍ PLATFORMY
Zvláštní povinnosti poskytovatelů online tržišť ohledně bezpečnosti produktů
1.
Aniž jsou dotčeny obecné povinnosti stanovené v článcích, článek 11 nařízení (EU) 2022/2065 vyžaduje, aby poskytovatelé online tržišť určili jediné kontaktní místo, které umožní přímou elektronickou komunikaci s orgány dozoru nad trhem členských států v otázkách bezpečnosti výrobků, zejména pro účely oznamování příkazů vydaných podle odstavce 1. 4 tohoto článku.
Poskytovatelé online tržiště se registrují u Safety Gate a poskytují své jednotné kontaktní informace na Safety Gate.
2.
Aniž jsou dotčeny obecné povinnosti stanovené v článku 12 nařízení (EU) 2022/2065, poskytovatelé online tržišť určí jediné kontaktní místo, které spotřebitelům umožní přímou a rychlou komunikaci s nimi v souvislosti s otázkami bezpečnosti výrobků.
3.
Poskytovatelé online tržišť zajistí, aby byly bez zbytečného prodlení zavedeny postupy vnitřní bezpečnosti produktů, aby byly splněny příslušné požadavky tohoto nařízení.
4.
V případě pravomocí svěřených členskými státy v souladu s článkem V souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/1020 dají členské státy svým orgánům dozoru nad trhem nezbytné pravomoci k vydání příkazu požadujícímu, aby poskytovatelé online tržišť odstranili takový obsah ze svého online rozhraní, znemožnili k němu přístup nebo zobrazili jasné varování v souvislosti s konkrétním obsahem souvisejícím s nabídkou nebezpečného produktu. Tyto příkazy se vydávají v souladu s minimálními podmínkami stanovenými v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065.
Poskytovatelé online tržiště přijmou nezbytná opatření k přijetí a zpracování objednávek vydaných podle tohoto odstavce a budou jednat bez zbytečného prodlení, v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení objednávky. Poskytovatelé internetových tržišť elektronicky informují vydávající orgán dozoru nad trhem o vyřízení příkazu na kontaktní údaje orgánu dozoru nad trhem zveřejněné na portálu Safety Gate.
5.
Objednávky vydané podle odstavce 4 mohou vyžadovat, aby poskytovatel online tržiště ve stanovené lhůtě odstranil ze svého online rozhraní, znemožnil přístup k němu nebo zobrazil jasné varování, veškerý identický obsah související s nabídkou konkrétního nebezpečného produktu, za předpokladu, že vyhledávání dotyčného obsahu je omezeno na informace uvedené v objednávce a nevyžaduje, aby poskytovatel online tržiště provedl nezávislé posouzení tohoto obsahu a že vyhledání a odstranění lze provést spolehlivě fungujícím způsobem.
6.
Poskytovatelé online tržišť berou v úvahu pravidelné informace o nebezpečných produktech hlášené orgány dozoru nad trhem v souladu s článkem 26, které obdrží prostřednictvím portálu Safety Gate, za účelem uplatnění svých dobrovolných opatření ke zjištění, identifikaci, odstranění nebo zamezení přístupu k obsahu týkajícímu se nabídek nebezpečných produktů na platformě, kde je to vhodné, a to i pomocí interoperabilního rozhraní portálu Safety Gate v souladu s článkem 26, o tom informují orgán včasného upozornění, že o přijaté akci kontaktují orgán včasného upozornění. 34 orgán dozoru nad trhem zveřejněný na portálu Safety Gate.
7.
Pro účely souladu s článkem 31 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2065, s ohledem na bezpečnost produktů, musí poskytovatelé online tržišť používat alespoň Safety Gate.
8.
Poskytovatelé online tržišť se bez zbytečného odkladu, v každém případě do tří pracovních dnů od obdržení oznámení, zabývají oznámeními týkajícími se bezpečnosti produktů nabízených k prodeji online prostřednictvím jejich služeb obdržených v souladu s čl. 16 Nařízení (EU) 2022/2065.
9.
Pro účely splnění požadavků uvedených v čl. Oddíl 31 V souladu s články 1 a 2 nařízení (EU) 2022/2065, v případě informací o bezpečnosti produktů poskytovatelé online tržišť navrhnou a uspořádají své online rozhraní tak, aby obchodníkům nabízejícím produkt umožnilo poskytnout pro každý nabízený produkt alespoň následující informace a zajistit, aby se tyto informace zobrazovaly nebo jinak snadno zpřístupnily spotřebitelům v nabídce produktu:
a)
jméno, registrovaná obchodní firma nebo registrovaná ochranná známka výrobce a poštovní adresa a e-mailová adresa, na kterých lze výrobce kontaktovat;
b)
pokud výrobce není usazen v Evropské unii – jméno, poštovní adresa a e-mailová adresa odpovědné osoby ve smyslu čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení nebo čl. 4 sec. 1 Nařízení (EU) 2019/1020;
C)
identifikační údaje produktu, včetně obrázku produktu, typu a jakýchkoli dalších identifikátorů produktu; a
d)
veškerá varování nebo bezpečnostní informace, které musí být uvedeny na výrobku nebo k němu musí být připojeny v souladu s tímto nařízením nebo s platnými harmonizačními právními předpisy Unie , v jazyce, kterému spotřebitelé snadno rozumějí , jak určí členský stát, ve kterém je výrobek dodáván na trh.
10.
Vnitřní postupy uvedené v odstavci 3 musí zahrnovat mechanismy, které obchodníkům umožňují poskytovat:
a)
informace v souladu s odstavcem 9 tohoto článku, včetně informací o výrobci usazeném v Unii nebo případně odpovědné osobě ve smyslu čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení nebo čl. 4 sec. 1 Nařízení (EU) 2019/1020; a
b)
prohlášení, ve kterém se zavazují nabízet pouze produkty, které jsou v souladu s tímto nařízením, a doplňující identifikační údaje v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. 1 nařízení (EU) 2022/2065, jak je použitelné.
11.
Aby byl zajištěn soulad s článkem 23 nařízení (EU) 2022/2065 o bezpečnosti produktů, vyžaduje se od poskytovatelů online tržišť, aby v přiměřené lhůtě a po předchozím upozornění pozastavili poskytování svých služeb obchodníkům, kteří často nabízejí produkty, které nejsou v souladu s tímto nařízením.
12.
Poskytovatelé online tržišť spolupracují s orgány dozoru nad trhem, obchodníky a příslušnými hospodářskými subjekty, aby usnadnili veškerá opatření přijatá k odstranění nebo, pokud to není možné, ke snížení rizik, která představuje produkt, který je nebo byl nabízen online prostřednictvím jejich služeb.
Zejména poskytovatelé online obchodních platforem:
a)
zajistit, aby spotřebitelé dostávali přiměřené a včasné informace, včetně:
(a)
přímé oznámení všem dotčeným spotřebitelům, kteří si daný produkt zakoupili prostřednictvím jejich rozhraní – v případě stažení produktu z bezpečnostních důvodů, o kterém mají skutečné znalosti, nebo kde je třeba upozornit spotřebitele na určité informace, aby bylo zajištěno bezpečné používání produktu („bezpečnostní varování“) podle článku 35 nebo 36 nebo obou;
(ii)
zveřejňovat na svých online rozhraních informace o stažení produktů z bezpečnostních důvodů;
b)
informovat příslušný hospodářský subjekt o rozhodnutí odstranit nebo znemožnit přístup k obsahu týkajícímu se nabídky nebezpečného výrobku;
C)
spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a příslušnými hospodářskými subjekty s cílem zajistit účinné stažení výrobků, včetně toho, že nebudou bránit stažení výrobků z oběhu;
d)
Safety Business Gateway neprodleně informovat orgány dozoru nad trhem členských států, v nichž byl výrobek zpřístupněn na trh, o nebezpečných výrobcích, které byly nabízeny na jejich online rozhraních, o nichž mají skutečné znalosti, a poskytnout jim příslušné podrobnosti týkající se rizik pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, množství výrobků rozdělených podle členských států, které jsou stále na trhu, pokud jsou k dispozici, a nápravná opatření, která již byla přijata;
E)
spolupracovat v souvislosti s nehodami, které jim byly oznámeny, včetně:
(a)
neprodleně informovat příslušné obchodníky a hospodářské subjekty o obdržených informacích o nehodách nebo bezpečnostních otázkách, pokud si jsou vědomi toho, že tito obchodníci nabízeli daný produkt prostřednictvím jejich rozhraní;
(ii)
bez zbytečného prodlení nahlásit prostřednictvím Safety Business Gateway jakoukoli nehodu, o které byli informováni a která představuje vážné riziko nebo skutečné poškození zdraví nebo bezpečnosti spotřebitele a která je způsobena produktem dostupným na jejich online tržišti, a informovat o tom výrobce;
F)
spolupracovat s donucovacími orgány na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), prostřednictvím pravidelné a strukturované výměny informací o nabídkách, které poskytovatelé online tržišť odstranili podle tohoto článku;
G)
umožnit online nástrojům provozovaným orgány dozoru nad trhem přístup k jejich rozhraním pro identifikaci nebezpečných výrobků;
h)
spolupracovat na identifikaci dodavatelského řetězce nebezpečných výrobků v co největší míře tím, že bude reagovat na žádosti o údaje, pokud příslušné informace nejsou veřejně dostupné;
a)
na odůvodněnou žádost orgánů dozoru nad trhem, pokud poskytovatelé online tržišť nebo online prodejci zavedli technické překážky, které znesnadňují automatické stahování dat z jejich online rozhraní (data scraping ) – umožnit stahování těchto dat pouze pro účely bezpečnosti výrobku na základě identifikačních parametrů poskytnutých orgány dozoru nad trhem, které takové stažení požadují.
DOHLED A VYMÁHÁNÍ TRHU
Dohled nad trhem
1.
Článek 10 se použije na produkty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení. 10, čl. 11 oddíl 1-7, čl. 12-15, čl. 16 odst. 1-5, čl. 18 a 19 a čl. 21-24 nařízení (EU) 2019/1020.
2.
Pro účely tohoto nařízení se nařízení (EU) 2019/1020 použije takto:
a)
odkazy na „ harmonizační právní předpisy Unie “, „použitelné harmonizační právní předpisy Unie “ , „toto nařízení a uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie “ , „příslušné harmonizační právní předpisy Unie“ a „ harmonizační právní předpisy Unie nebo toto nařízení“ v článcích 11, 13, 14, 16, 18 a 23 uvedeného nařízení se považují za odkazy na „nařízení“;
b)
odkaz na „uvedené právní předpisy a toto nařízení“ v čl. 11 odst. 1 písm. b) uvedené nařízení se vykládá jako odkaz na „toto nařízení“;
C)
odkazy na „síť“ v umění. Články 11 až 13 a článek 21 uvedeného nařízení se vykládají jako odkazy na „síť a síť pro bezpečnost spotřebitelů uvedené v článku 30 tohoto nařízení“;
d)
odkazy na „neshody“, „případy neshody“ a „neshody“ v článcích 11, 13 až 16, 22 a 23 uvedeného nařízení se považují za odkazy na „nedodržování tohoto nařízení“;
E)
odkaz na „článek 41“ v čl. 14 odst. 4 písm. i) uvedené nařízení se vykládá jako odkaz na „článek 44 tohoto nařízení“;
F)
odkaz na „článek 20“ v čl. 19 odst. 1 uvedeného nařízení se považuje za odkaz na „článek 26 tohoto nařízení“.
3.
Pokud je identifikován nebezpečný výrobek, mohou orgány dozoru nad trhem požadovat od výrobce informace o jiných výrobcích vyrobených stejným postupem, které obsahují stejné součásti nebo tvoří součást stejné výrobní šarže a představují stejné riziko.
Hlášení
1.
Členské státy nejpozději do dvou let po přijetí prováděcího aktu uvedeného v odstavci 1 sdělí Komisi: 2 a poté každoročně údaje o uplatňování tohoto nařízení.
Jakmile členské státy předloží údaje, Komise každý rok připraví souhrnnou zprávu a zpřístupní ji veřejnosti.
2.
Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní ukazatele, na jejichž základě mají členské státy vykazovat údaje uvedené v odstavci 1.1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 3.
SYSTÉM VČASNÉHO VAROVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ BRÁNA A PORTÁL BEZPEČNOSTNÍ OBCHODNÍ BRÁNY
Systém včasného varování bezpečnostní brány
1.
Komise nadále vyvíjí, modernizuje a udržuje systém rychlého varování pro výměnu informací o nápravných opatřeních pro nebezpečné výrobky (dále jen „ bezpečnostní brána“) a zvyšuje jeho účinnost.
2.
systému včasného varování Safety Gate . Za tímto účelem každý členský stát určí jediné národní kontaktní místo, které bude odpovědné alespoň za kontrolu úplnosti oznámení a jejich předložení Komisi k ověření, jakož i za komunikaci s Komisí ohledně úkolů stanovených v článku 10. 26 oddíl 1-6.
Komise přijme prováděcí akt, který stanoví úlohy a úkoly jednotných vnitrostátních kontaktních míst. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 3.
Hlášení nebezpečných produktů prostřednictvím systému včasného varování Safety Gate
1.
Členské státy hlásí prostřednictvím systému rychlého varování Safety Gate nápravná opatření přijatá jejich orgány nebo hospodářskými subjekty na základě:
a)
ustanovení tohoto nařízení týkající se nebezpečných výrobků, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů; a
b)
umění. 20 Nařízení (EU) 2019/1020.
2.
Členské státy mohou rovněž oznámit plánovaná nápravná opatření pro výrobky představující vážné riziko prostřednictvím systému rychlého varování Safety Gate, pokud to považují za nezbytné vzhledem k naléhavé povaze rizika pro zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů.
3.
Bez újmy na rtech. Pro účely odstavce 1 tohoto článku členské státy informují Komisi o nápravných opatřeních přijatých jejich orgány nebo hospodářskými subjekty podle tohoto nařízení, která tyto informace předá ostatním členským státům. Za tímto účelem mohou členské státy hlásit systému rychlého varování Safety Gate nápravná opatření přijatá jejich orgány nebo hospodářskými subjekty podle tohoto nařízení, harmonizačních právních předpisů Unie a nařízení (EU) 2019/1020 v souvislosti s výrobky, které představují méně než vážné riziko.
4.
Vnitrostátní orgány zašlou oznámení uvedená v odstavci 1.1 prostřednictvím systému včasného varování Safety Gate bezodkladně, v každém případě do čtyř pracovních dnů po přijetí nápravného opatření.
5.
Do čtyř pracovních dnů od obdržení úplného oznámení Komise ověří, zda je v souladu s tímto článkem a s požadavky na provoz systému rychlého varování Safety Gate zřízeného Komisí podle odstavce 1. 10. Pokud je oznámení v souladu s tímto článkem a těmito požadavky, Komise jej předá ostatním členským státům.
6.
Členské státy bez zbytečného prodlení hlásí prostřednictvím systému rychlého varování Safety Gate aktualizace, změny nebo zrušení nápravných opatření uvedených v odstavci 1. 1, 2 a 3.
7.
Pokud členský stát oznámí nápravná opatření přijatá v souvislosti s výrobky představujícími vážné riziko, ostatní členské státy oznámí prostřednictvím systému Safety Gate nápravná opatření nebo jiná následná opatření přijatá v souvislosti se stejnými výrobky a jakékoli další relevantní informace, včetně výsledků jakýchkoli provedených testů nebo analýz, a to bez zbytečného prodlení a v každém případě nejpozději do čtyř pracovních dnů po přijetí opatření nebo opatření.
8.
Pokud Komise identifikuje, a to i na základě informací získaných od spotřebitelů nebo spotřebitelských organizací, výrobky, které by mohly představovat vážné riziko a které členské státy neoznámily prostřednictvím systému rychlého varování Safety Gate, informuje o tom členské státy. Členské státy provedou vhodná ověření, a pokud přijmou opatření, oznámí je prostřednictvím systému rychlého varování Safety Gate v souladu s odstavcem 1. 1.
9.
Komise zavede rozhraní uvedené v čl. 20 odst. 5 nařízení (EU) 2019/1020 mezi informačním a komunikačním systémem uvedeným v čl. 34 tohoto nařízení a systém včasného varování Safety Gate, aby bylo možné z tohoto informačního a komunikačního systému v systému včasného varování Safety Gate vyvolat návrh oznámení, aby se předešlo duplicitnímu zadávání údajů.
10.
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45, kterými doplní toto nařízení tím, že upřesní zejména:
a)
systému včasného varování Safety Gate ;
b)
systému včasného varování Safety Gate ;
C)
informace, které mají být zadány do systému včasného varování Safety Gate;
d)
požadavky, které musí oznámení splňovat; a
E)
kritéria pro posouzení úrovně rizika.
Bezpečnostní obchodní brána
1.
Komise spravuje online portál umožňující hospodářským subjektům a poskytovatelům online tržišť snadno poskytovat orgánům dozoru nad trhem a spotřebitelům informace uvedené v čl. 9 odst. 8 a čl. 9, čl. 10 odst. 2 písm. c), umění. 11 oddíl 2 a 8, čl. 12 odst. 4, čl. 20 a 22 (dále jen „ Bezpečnostní obchodní brána“).
2.
Komise vypracovává pokyny pro praktické provádění bezpečnostní obchodní brány.
ÚLOHA KOMISE A KOORDINACE VYMÁHÁNÍ
Opatření Unie týkající se výrobků představujících vážné riziko
1.
Pokud Komise obdrží informace o produktu nebo konkrétní kategorii nebo skupině produktů, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, může z vlastní iniciativy nebo na žádost členských států přijmout vhodná opatření prostřednictvím prováděcích aktů přizpůsobených závažnosti a naléhavosti situace, pokud:
a)
vzhledem k povaze otázky bezpečnosti dotčeného výrobku, kategorie nebo skupiny výrobků nelze riziko řešit způsobem odpovídajícím závažnosti a naléhavosti případu v souladu s postupy stanovenými zvláštními ustanoveními práva Unie použitelnými na dotčené výrobky; a
b)
Toto riziko lze účinně řešit pouze přijetím vhodných opatření na úrovni Unie s cílem zajistit konzistentní a vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a řádné fungování vnitřního trhu.
Tato opatření mohou zahrnovat opatření k zákazu, pozastavení nebo omezení uvádění takových výrobků na trh nebo jejich dodávání na trh nebo ke stanovení zvláštních podmínek pro posuzování jejich shody s ohledem na bezpečnostní požadavek, je-li to vhodné, nebo pro jejich nabízení, jako je testování reprezentativních vzorků těchto výrobků, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany bezpečnosti spotřebitele.
Členské státy v rámci svých pravomocí přijmou veškerá vhodná donucovací opatření nezbytná k zajištění účinného provádění těchto prováděcích aktů. Příslušné orgány dotčených členských států informují Komisi o přijatých donucovacích opatřeních.
Komise pravidelně posuzuje účinnost prováděcích opatření přijatých členskými státy a informuje síť pro bezpečnost spotřebitelů o výsledcích tohoto posouzení.
2.
Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 3. Prováděcí akty stanoví datum, od kterého přestanou platit.
3.
Z řádně odůvodněných závažných naléhavých důvodů týkajících se bezpečnosti a zdraví spotřebitelů může Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 46 odst. 4.
4.
Vývoz výrobku, jehož uvádění na trh Unie nebo jeho dodávání na trh Unie je zakázáno podle opatření přijatého podle odstavce 1, se z Unie zakazuje. 1 nebo 3, pokud to z řádně odůvodněných důvodů předmětné opatření výslovně neumožňuje.
5.
Každý členský stát může Komisi předložit odůvodněnou žádost, aby posoudila potřebu přijmout opatření uvedené v odstavci 1. 1 nebo 3.
Žádost o stanovisko Komise k nesrovnalostem v hodnocení rizik
1.
U výrobků považovaných za nebezpečné na základě rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem v jednom členském státě podle tohoto nařízení budou orgány dozoru nad trhem v jiných členských státech předpokládat, že tyto výrobky jsou nebezpečné.
2.
Pokud orgány dozoru nad trhem v jiných členských státech dospějí k odlišným závěrům ohledně identifikace nebo úrovně rizika na základě vlastní analýzy a posouzení rizik, může kterýkoli členský stát postoupit věc Komisi, aby se k věci vyjádřila, a ta podle potřeby bez zbytečného odkladu vydá stanovisko k identifikaci nebo úrovni rizika dotčeného výrobku. Není-li záležitost předložena Komisi, může Komise vydat stanovisko z vlastního podnětu. Za účelem vydání stanoviska uvedeného v tomto odstavci si Komise může vyžádat příslušné informace a dokumenty a vyzve všechny členské státy, aby předložily své připomínky.
3.
Pokud Komise vydá stanovisko v souladu s odstavcem 1, 2 členské státy jej náležitě zohlední.
4.
Komise vypracuje pokyny pro praktické provádění tohoto článku.
5.
Komise pravidelně vypracovává zprávu o uplatňování tohoto článku a předkládá ji síti pro bezpečnost spotřebitelů.
Síť pro bezpečnost spotřebitelů
1.
Zřizuje se evropská síť orgánů členských států příslušných v otázkách bezpečnosti výrobků (dále jen „síť pro bezpečnost spotřebitelů“).
Síť pro bezpečnost spotřebitelů slouží jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi orgány členských států a Komisí s cílem zlepšit bezpečnost výrobků v Unii.
2.
Komise podporuje a podílí se na práci sítě pro bezpečnost spotřebitelů, zejména prostřednictvím správní spolupráce.
3.
Mezi úkoly sítě pro bezpečnost spotřebitelů patří zejména:
a)
usnadnění pravidelné výměny informací o hodnocení rizik, nebezpečných výrobcích, zkušebních metodách a výsledcích, normách, metodách sběru dat, interoperabilitě informačních a komunikačních systémů, nejnovějších vědeckých poznatcích a používání nových technologií a dalších aspektech souvisejících s kontrolní činností;
b)
organizování zakládání a provádění společných projektů dohledu a výzkumu, a to i v souvislosti s elektronickým obchodem;
C)
podpora výměny odborných znalostí a osvědčených postupů a spolupráce v oblasti odborné přípravy;
d)
zlepšení spolupráce na úrovni Unie v činnostech týkajících se odhalování, stahování a stahování nebezpečných výrobků;
E)
usnadnění posílené a strukturované spolupráce mezi členskými státy při prosazování pravidel bezpečnosti výrobků, zejména s cílem usnadnit činnosti uvedené v článku 32; a
F)
usnadnění provádění tohoto nařízení.
4.
Síť pro bezpečnost spotřebitelů koordinuje své činnosti s dalšími probíhajícími akcemi Unie souvisejícími s dozorem nad trhem a bezpečností spotřebitelů a případně spolupracuje a vyměňuje si informace s ostatními sítěmi, skupinami a orgány Unie.
5.
Síť pro bezpečnost spotřebitelů přijme svůj pracovní program, který mimo jiné stanoví priority pro bezpečnost výrobků a rizika, na něž se vztahuje toto nařízení, v Unii.
Zasedání sítě pro bezpečnost spotřebitelů se konají v pravidelných intervalech a v případě potřeby na řádně odůvodněnou žádost Komise nebo členského státu.
Síť pro bezpečnost spotřebitelů může k účasti na jejích jednáních přizvat odborníky a další třetí strany, včetně spotřebitelských organizací.
6.
Síť pro bezpečnost spotřebitelů musí být řádně zastoupena v síti Unie pro shodu výrobků zřízené podle článku 29 nařízení (EU) 2019/1020 a pravidelně se účastnit jejích příslušných činností souvisejících s bezpečností výrobků a přispívat k nim, aby byla zajištěna vhodná koordinace činností dozoru nad trhem v harmonizovaných i neharmonizovaných oblastech.
Společné akce v oblasti bezpečnosti výrobků
1.
V rámci činností uvedených v Čl. 30 sec. 3 lit. b) orgány dozoru nad trhem se mohou dohodnout s jinými příslušnými orgány nebo organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty nebo spotřebitele na provádění činností zaměřených na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví spotřebitelů ve vztahu ke konkrétním kategoriím výrobků dodávaných na trh, zejména kategoriím výrobků, u nichž je často zjištěno, že představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů.
2.
Příslušné orgány dozoru nad trhem a subjekty uvedené v odstavci 1 zajistí, aby dohoda o provádění těchto činností nevedla k nekalé soutěži mezi hospodářskými subjekty a nenarušovala objektivitu, nezávislost a nestrannost těchto subjektů.
3.
Komise pravidelně organizuje společné operace s orgány dozoru nad trhem, kde orgány dozoru nad trhem provádějí kontroly produktů nabízených online nebo offline, které zakoupily pod falešnou identitou.
4.
Orgán dozoru nad trhem může využít jakékoli informace získané jako výsledek společných činností prováděných v rámci jím zahájených řízení o bezpečnosti výrobků.
5.
Dotčený orgán dozoru nad trhem dohodu o společných akcích, včetně názvů zúčastněných subjektů, zveřejní a vloží tuto dohodu do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 nařízení (EU) 2019/1020. Komise tuto dohodu zpřístupňuje na portálu Safety Gate.
Souběžné koordinované kontrolní činnosti orgánů dozoru nad trhem („kontrolní akce“)
1.
Dotčené orgány dozoru nad trhem provádějí souběžné koordinované kontrolní činnosti (dále jen „inspekce“) u jednotlivých výrobků nebo kategorií výrobků za účelem ověření souladu s tímto nařízením.
2.
Pokud se dotčené orgány dozoru nad trhem nedohodnou jinak, koordinuje kontroly Komise. Koordinátor prověřování případně zveřejní souhrnné výsledky.
3.
Při provádění kontrol mohou příslušné dotčené orgány dozoru nad trhem využít kontrolní pravomoci stanovené v kapitole V a další pravomoci, které jim přiznává vnitrostátní právo.
4.
Orgány dozoru nad trhem mohou k účasti na kontrolních operacích přizvat úředníky Komise a další doprovázející osoby pověřené Komisí.
PRÁVO NA INFORMACE A OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Výměna informací mezi úřady a veřejností
1.
Informace zpřístupněné orgánům členských států nebo Komisi o opatřeních týkajících se výrobků, které představují riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, se obecně zpřístupní veřejnosti v souladu s požadavky na transparentnost a aniž jsou dotčena omezení požadovaná pro provádění monitorovacích a analytických činností. Veřejnost musí mít zejména přístup k informacím o identifikaci výrobku, povaze rizika a přijatých opatřeních. Tyto informace jsou také poskytovány ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením.
2.
Členské státy a Komise přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby jejich úředníci a zaměstnanci byli povinni chránit informace získané pro účely tohoto nařízení. Tyto informace jsou považovány za důvěrné v souladu s unijním a vnitrostátním právem.
3.
Ochrana profesního tajemství nesmí bránit poskytování informací příslušným orgánům členských států a Komisi, které jsou důležité pro zajištění účinnosti činností sledování trhu a dozoru. Orgány přijímající informace, na které se vztahuje služební tajemství, zajistí jejich ochranu v souladu s unijním a vnitrostátním právem.
4.
Členské státy zajistí, aby spotřebitelé a další zúčastněné strany mohli předkládat příslušným orgánům stížnosti týkající se bezpečnosti, dozoru a kontrolní činnosti konkrétních výrobků nebo v případech, kdy nápravná opatření, která mají spotřebitelé k dispozici v případě stažení výrobku z trhu, nejsou uspokojivá. U takových stížností jsou přijímána příslušná následná opatření. Příslušné orgány poskytnou stěžovateli náležité informace o následných opatřeních v souladu s vnitrostátním právem.
Portál bezpečnostní brány
1.
Pro účely čl. 9 odst. 9 čl. 1 písm. 20 a 22, čl. 31 oddíl 5 a čl. 33 odst. 1 Komise provozuje portál Bezpečnostní brána, který široké veřejnosti poskytuje bezplatný a otevřený přístup k vybraným informacím oznámeným podle čl. 26 (dále jen „Portál Bezpečnostní brána“).
2.
Portál Safety Gate musí mít pro uživatele intuitivní rozhraní a informace poskytované na tomto portálu musí být snadno dostupné široké veřejnosti, včetně osob se zdravotním postižením.
3.
Spotřebitelé a další zúčastněné strany musí mít možnost informovat Komisi o výrobcích, které mohou představovat riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, prostřednictvím vyhrazené části portálu Safety Gate. Komise obdržené informace náležitě zváží a po případném ověření jejich přesnosti je bez zbytečného prodlení předá příslušným členským státům, aby zajistila vhodná následná opatření. Komise o své činnosti informuje spotřebitele a další zainteresované strany.
4.
Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu pravidla pro předávání informací spotřebiteli podle odstavce 1. 3, jakož i podmínky pro předávání těchto informací příslušným vnitrostátním orgánům pro případná následná opatření. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 3.
5.
Do 13. prosince 2024 Komise vyvine interoperabilní rozhraní, které umožní poskytovatelům online tržišť připojit svá rozhraní k bezpečnostní bráně.
6.
Komise přijme prováděcí akty upřesňující provádění interoperabilního rozhraní na bezpečnostní bráně v souladu s odstavcem 1. 5, zejména pokud jde o přístup k systému a jeho provoz. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 3.
Informace o bezpečnosti produktů od obchodních subjektů a poskytovatelů online tržiště pro spotřebitele
1.
Je-li produkt stažen z bezpečnostních důvodů nebo je-li nutné upozornit spotřebitele na určité informace, aby bylo zajištěno bezpečné používání produktu („bezpečnostní varování“), hospodářské subjekty v souladu se svými příslušnými povinnostmi podle článků 9, 10, 11 a 12 a poskytovatelé online tržišť v souladu se svými povinnostmi podle čl. 22 oddílu 12 zajistit, aby všichni dotčení spotřebitelé mohli být přímo a bez zbytečného prodlení identifikováni a informováni. Hospodářské subjekty a případně poskytovatelé online tržišť, kteří shromažďují osobní údaje od svých zákazníků, používají tyto informace pro účely stažení produktů a bezpečnostních varování.
2.
Pokud mají hospodářské subjekty a poskytovatelé on-line tržiště systémy registrace produktů nebo věrnostní programy pro zákazníky, které umožňují identifikaci produktů zakoupených spotřebiteli pro jiné účely, než je kontaktování zákazníků s bezpečnostními informacemi, nabídnou svým zákazníkům možnost poskytnout samostatné kontaktní údaje pouze pro bezpečnostní účely. Osobní údaje shromážděné za tímto účelem budou omezeny na nezbytné minimum a použity pouze ke kontaktování spotřebitelů v případě stažení produktu nebo bezpečnostního upozornění.
3.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů upřesnit požadavky na konkrétní produkty nebo kategorie produktů, které musí hospodářské subjekty a poskytovatelé online tržišť splnit, aby zajistila, že spotřebitelé mohou zaregistrovat produkt, který si zakoupili, a obdržet tak přímé oznámení v případě stažení produktu nebo bezpečnostní výstrahy týkající se tohoto produktu v souladu s odstavcem 1.1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 3.
4.
Není-li možné kontaktovat všechny dotčené spotřebitele v souladu s odstavcem 1, hospodářské subjekty a poskytovatelé on-line tržiště v souladu se svými příslušnými povinnostmi rozšíří jasné a nápadné oznámení o stažení nebo bezpečnostní varování jinými vhodnými kanály, aby byl zajištěn co nejširší dosah, včetně, je-li to možné, na webových stránkách společnosti, kanálech sociálních médií, informačních bulletinech a maloobchodních prodejnách a případně prostřednictvím oznámení v médiích a dalších komunikačních kanálů. Informace musí být přístupné lidem se zdravotním postižením.
Upozornění na stažení produktu
1.
Pokud jsou informace týkající se stažení výrobku z bezpečnostních důvodů poskytnuty spotřebitelům písemně, v souladu s článkem 35 odst. 1 písm. 1 a 4, musí mít formu oznámení o odvolání.
2.
Oznámení o stažení, které je pro spotřebitele snadno srozumitelné, musí být k dispozici v jazycích členských států, kde byl výrobek dodán na trh, a musí obsahovat tyto prvky:
a)
nadpis s názvem „Stažení bezpečnosti produktu“;
b)
jasný popis zpětně získaného produktu, včetně:
(a)
image, jméno a značka produktu;
(ii)
identifikační čísla produktu, jako je číslo šarže nebo sériové číslo, a případně grafické označení toho, kde je na produktu lze nalézt; a
(iii)
informace o tom, kdy, kde a kým byl produkt prodán, jsou-li k dispozici;
C)
jasný popis rizika spojeného s výrobkem staženým z oběhu, přičemž se vyvaruje jakýchkoli prvků, které mohou zmírnit vnímání rizika spotřebiteli, například použití termínů a výrazů jako „dobrovolný“, „preventivní “ , „nepovinný“, „ve výjimečných situacích“ nebo „ve zvláštních situacích“ nebo údaj, že nebyly hlášeny žádné nehody;
d)
jasný popis opatření, která mají spotřebitelé učinit, včetně okamžitého ukončení používání výrobku staženého z oběhu;
E)
jasný popis opravných prostředků dostupných spotřebitelům v souladu s čl. 37;
F)
bezplatné telefonní číslo nebo interaktivní online službu, kde mohou spotřebitelé získat další informace v příslušných úředních jazycích Unie; a
G)
povzbuzení ke sdílení informací o stažení produktu s ostatními, kde je to vhodné.
3.
Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů formát oznámení o stažení, přičemž zohlední vědecký vývoj a vývoj trhu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 46 odst. 2. Komise zpřístupní šablonu ve formátu, který hospodářským subjektům umožňuje snadno vytvářet oznámení o stažení od spotřebitelů, a to i ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením.
Právní prostředky v případě stažení výrobku z bezpečnostních důvodů
1.
Aniž jsou dotčeny směrnice (EU) 2019/770 a (EU) 2019/771, v případě stažení zahájeného hospodářským subjektem nebo nařízeného příslušným vnitrostátním orgánem nabídne hospodářský subjekt odpovědný za stažení spotřebiteli účinný, bezplatný a včasný opravný prostředek.
2.
Aniž jsou dotčeny jiné opravné prostředky, které může hospodářský subjekt odpovědný za stažení spotřebiteli nabídnout, dá tento hospodářský subjekt spotřebiteli na výběr alespoň mezi těmito dvěma opravnými prostředky:
a)
oprava regenerovaného produktu;
b)
nahrazení regenerovaného produktu bezpečným produktem stejného typu a alespoň stejné hodnoty a kvality; nebo
C)
přiměřené vrácení hodnoty zpětně získaného produktu za předpokladu, že výše vrácené částky se rovná alespoň ceně zaplacené spotřebitelem.
Odchylně od prvního pododstavce může hospodářský subjekt nabídnout spotřebiteli pouze jeden opravný prostředek, pokud by jiné opravné prostředky nebyly možné nebo by hospodářskému subjektu odpovědnému za stažení z bezpečnostních důvodů způsobily náklady, které by byly nepřiměřené, s přihlédnutím ke všem okolnostem, včetně toho, zda by v porovnání s navrhovaným opravným prostředkem mohl být poskytnut alternativní opravný prostředek, aniž by to spotřebiteli způsobilo značné potíže.
Spotřebitel musí mít vždy právo na vrácení peněz za produkt, pokud hospodářský subjekt odpovědný za stažení produktu z bezpečnostních důvodů neprovedl opravu nebo výměnu v přiměřené době a bez významných obtíží pro spotřebitele.
3.
Oprava spotřebitelem se považuje za účinný prostředek nápravy pouze tehdy, může-li ji spotřebitel provést snadno a bezpečně a pokud je stanovena v oznámení o stažení. V takových případech poskytne hospodářský subjekt odpovědný za bezpečnostní stažení spotřebitelům potřebné pokyny, bezplatné náhradní díly nebo aktualizace softwaru. Oprava provedená spotřebitelem nezbavuje spotřebitele práv stanovených ve směrnicích (EU) 2019/770 a (EU) 2019/771.
4.
Likvidace produktu spotřebitelem je zahrnuta mezi kroky, které mají spotřebitelé učinit podle čl. 36 odst. 2 písm. d) pouze v případě, že takovou likvidaci může spotřebitel provést snadno a bezpečně a neovlivňuje právo spotřebitele na vrácení peněz nebo výměnu zpětně získaného produktu podle odstavce 1.1 tohoto článku.
5.
Náprava nesmí spotřebiteli způsobovat výrazné obtíže. Spotřebitel nenese odpovědnost za případné přepravní ani jiné náklady spojené s vrácením produktu. V případě výrobků, které nejsou ze své podstaty přenosné, zajistí odběr výrobku hospodářský subjekt.
Dobrovolná opatření
1.
Příslušné vnitrostátní orgány a Komise mohou podporovat dobrovolná memoranda o porozumění s hospodářskými subjekty nebo poskytovateli on-line tržišť, jakož i s organizacemi zastupujícími spotřebitele nebo hospodářské subjekty, jejichž cílem je přijmout dobrovolné závazky ke zvýšení bezpečnosti výrobků.
2.
Dobrovolnými závazky v rámci těchto dobrovolných ujednání nejsou dotčeny povinnosti hospodářských subjektů a poskytovatelů online tržišť podle tohoto nařízení a dalších příslušných ustanovení práva Unie.
Reprezentativní akce
Směrnice (EU) 2020/1828 se vztahuje na zástupné žaloby podané proti porušení ustanovení tohoto nařízení ze strany hospodářských subjektů a poskytovatelů online tržišť, která poškozují nebo mohou poškodit společné zájmy spotřebitelů.
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Mezinárodní spolupráce
1.
S cílem zlepšit celkovou úroveň bezpečnosti výrobků dodávaných na trh a zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni může Komise v oblasti uplatňování tohoto nařízení spolupracovat, a to i prostřednictvím výměny informací, s orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi. Tato spolupráce je založena na zásadě reciprocity, zahrnuje ustanovení o důvěrnosti odpovídající ustanovením platným v Unii a zajišťuje, aby jakákoli výměna informací probíhala v souladu s platnými právními předpisy Unie. Spolupráce nebo výměna informací se může týkat mimo jiné:
a)
vynucovací činnosti a opatření související s bezpečností, rovněž s cílem zabránit uvádění nebezpečných výrobků na trh, včetně dozoru nad trhem;
b)
metody pro hodnocení rizik a testování výrobků;
C)
koordinované stahování výrobků a jiné podobné činnosti;
d)
vědecké, technické a regulační otázky s cílem zlepšit bezpečnost výrobků a rozvíjet společné priority a přístupy na mezinárodní úrovni;
E)
nově vznikající problémy významného pro zdraví a bezpečnost;
F)
používání nových technologií ke zlepšení bezpečnosti výrobků a zvýšení sledovatelnosti v dodavatelském řetězci;
G)
normalizační činnosti;
h)
výměny úředníků a školicí programy.
2.
Komise může třetím zemím nebo mezinárodním organizacím předávat vybrané informace ze svého systému rychlého varování Safety Gate a obdržet příslušné informace o bezpečnosti výrobků a preventivních, omezujících a nápravných opatřeních přijatých těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. V případě potřeby sdílí Komise tyto informace s vnitrostátními orgány.
3.
Výměna informací uvedená v odstavci 2 může mít formu:
a)
nesystematická výměna v řádně odůvodněných a konkrétních případech; nebo
b)
systematická výměna na základě správní dohody, která specifikuje druh informací, které mají být vyměňovány, a podmínky výměny.
4.
Plná účast na systému včasného varování Safety Gate může být otevřena kandidátským zemím a třetím zemím za předpokladu, že jejich právní předpisy jsou v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie a že se účastní evropského systému normalizace. Z této účasti vyplývají stejné povinnosti jako pro členské státy podle tohoto nařízení, včetně oznamovacích povinností a povinností následných opatření. Základem plné účasti v systému včasného varování Safety Gate jsou dohody mezi Unií a těmito zeměmi v souladu s ujednáními v těchto dohodách.
5.
Jakákoli výměna informací podle tohoto článku musí být v rozsahu, v jakém se týká osobních údajů, v souladu s pravidly EU o ochraně údajů. Osobní údaje jsou předávány pouze v rozsahu, v jakém je taková výměna nezbytná pouze za účelem ochrany zdraví nebo bezpečnosti spotřebitelů.
6.
Informace vyměňované v souladu s tímto článkem se použijí pouze pro účely ochrany zdraví nebo bezpečnosti spotřebitelů.
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Finanční činnost
1.
Unie financuje tyto činnosti související s uplatňováním tohoto nařízení:
a)
plnění úkolů sítě pro bezpečnost spotřebitelů;
b)
systému včasného varování Safety Gate , včetně vývoje řešení elektronické interoperability pro výměnu dat :
(a)
systémem včasného varování Safety Gate a vnitrostátními systémy dozoru nad trhem;
(ii)
mezi systémem včasného varování Safety Gate a celními systémy;
(iii)
s dalšími příslušnými systémy s omezeným přístupem používanými orgány dozoru nad trhem pro účely vymáhání;
C)
vývoj a údržba portálu Safety Gate a portálu Safety Business Gateway, včetně veřejného softwarového rozhraní s otevřeným přístupem pro výměnu dat s platformami a třetími stranami.
2.
Unie může financovat tyto činnosti související s uplatňováním tohoto nařízení:
a)
rozvoj nástrojů mezinárodní spolupráce uvedených v čl. 40;
b)
vývoj a aktualizace materiálů pro přípravu pokynů pro dozor nad trhem a bezpečnost výrobků;
C)
poskytovat Komisi technické nebo vědecké odborné znalosti, které jí pomohou při provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem;
d)
provádění přípravných nebo doplňkových prací v souvislosti s prováděním činností dozoru nad trhem souvisejících s uplatňováním tohoto nařízení, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy a programy návštěv, výměny zaměstnanců, výzkum, vývoj a údržba databází, školicí činnosti, laboratorní práce, zkoušení způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce při posuzování shody;
E)
kampaně dozoru nad trhem připravené Unií a související činnosti, včetně zdrojů a vybavení, nástrojů IT a školení;
F)
provádění akcí v rámci programů technické pomoci, spolupráce se třetími zeměmi a podpora a rozvoj politik a systémů dozoru nad trhem Unie mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni, včetně akcí prováděných spotřebitelskými organizacemi za účelem zlepšení informovanosti spotřebitelů.
3.
Finanční podpora Unie pro činnosti stanovené v tomto nařízení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom ) 2018/1046 31, a to přímo či nepřímo tím, že úkoly spojené s plněním rozpočtu jsou svěřeny orgánům uvedeným v článku 10 uvedeného nařízení. 62 oddíl 1 písm. c) tohoto předpisu.
4.
Evropský parlament a Rada každoročně rozhodují o prostředcích přidělených na provádění akcí uvedených v tomto nařízení v mezích platného finančního rámce.
5.
Prostředky přidělené Evropským parlamentem a Radou na financování činností dozoru nad trhem mohou rovněž pokrývat výdaje související s přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnotícími činnostmi, které jsou nezbytné pro řízení činností podle tohoto nařízení a dosažení jejich cílů; To zahrnuje zejména studie, setkání odborníků, informační a komunikační akce, včetně podnikové komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli činností dozoru nad trhem, výdaje spojené s IT sítěmi zaměřenými na zpracování a výměnu údajů, spolu s dalšími výdaji na technickou a administrativní pomoc, které vzniknou Komisi při řízení akcí podle tohoto nařízení.
Ochrana finančních zájmů Unie
1.
Komise přijme vhodná opatření, aby zajistila, že při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení budou finanční zájmy Unie chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, účinnými kontrolami a v případě zjištění nesrovnalostí vymáháním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.
2.
Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie v rámci programu jednotného trhu a jeho nástupnického programu v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady ( Euratom , ES) č. 2185/96 32 .
3.
OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom ) č. 883/2013 33 a nařízení ( Euratom , ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda došlo k podvodu nebo k protiprávní činnosti týkající se finanční dohody nebo grantu v rámci finanční dohody nebo jiného grantu Program.
4.
Bez újmy na rtech. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantech vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Odpovědnost
1.
Jakýmkoli rozhodnutím přijatým podle tohoto nařízení, které ukládá omezení uvádění výrobku na trh nebo jeho dodávání na trh nebo vyžaduje jeho stažení z trhu nebo stažení, není dotčeno posouzení odpovědnosti dotčené strany podle vnitrostátního trestního práva použitelného na daný případ.
2.
Tímto nařízením není dotčena směrnice Rady 85/374/EHS 34 .
Sankce
1.
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení, ukládají povinnosti hospodářským subjektům a poskytovatelům online tržišť a přijmou veškerá opatření, aby zajistily, že tato pravidla jsou prováděna v souladu s vnitrostátním právem.
2.
Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
3.
Členské státy oznámí tato pravidla a opatření, pokud ještě nebyla oznámena, Komisi do 13. prosince 2024 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.
Výkon přenesené působnosti
1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 18 odst. 3 a čl. 26 oddíl 10 bude svěřen Komisi na dobu neurčitou od 12. června 2023.
3.
Přenesení pravomocí podle čl. 18 odst. 3 a čl. 26 odst. 10 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o odvolání končí delegování pravomocí v něm uvedené. Rozhodnutí o zrušení nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v rozhodnutí uveden. Nemá vliv na platnost již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje odborníky jmenované každým členským státem v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.
Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí to současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 3 nebo čl. 26 oddíl 10 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament ani Rada nevyjádří námitky ve lhůtě tří měsíců od oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada informovaly Komisi, že námitky nevznesou. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Postup výboru
1.
Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4.
Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5.
Hodnocení a revize
1.
Do 13. prosince 2029 provede Komise hodnocení tohoto nařízení. Komise předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva posoudí, zda toto nařízení, a zejména články 18, 22 a 25, dosáhly cíle posílení ochrany spotřebitelů před nebezpečnými výrobky, přičemž zohlední výzvy, které představují nové technologie a jejich dopad na podniky, zejména malé a střední podniky.
2.
Do 13. prosince 2029 připraví Komise hodnotící zprávu o provádění článku 16. Zpráva bude obsahovat zejména posouzení oblasti působnosti, dopadu a nákladů a přínosů tohoto článku. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh.
3.
Do 13. prosince 2027 Komise posoudí způsoby provádění ustanovení o odstraňování nedovoleného obsahu z online tržišť uvedených v čl. 22 oddílech 4, 5 a 6, a to pomocí systému oznámení EU navrženého a vyvinutého v rámci portálu Safety Gate. Toto posouzení bude případně doplněno legislativním návrhem.
4.
Do 13. prosince 2026 Komise zveřejní zprávu o fungování propojení mezi informačními a komunikačními systémy uvedenými v článku 34 nařízení (EU) 2019/1020 a bezpečnostní bránou uvedenou v tomto nařízení, včetně informací o jejich příslušných funkcích, dalších vylepšeních nebo případně vývoji nového rozhraní.
5.
Do 13. prosince 2029 připraví Komise hodnotící zprávu o provádění článku 44. Tato zpráva bude obsahovat zejména posouzení účinnosti a odrazujícího účinku sankcí uložených podle tohoto článku. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh.
6.
Na žádost Komise jí členské státy poskytnou informace nezbytné k vyhodnocení tohoto nařízení.
Změny nařízení (EU) č. 1025/2012
Nařízení (EU) č. 1025/2012 se mění takto:
1)
v umění. 10 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„7. Pokud evropská norma vyvinutá jako doplněk nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 * splňuje obecný požadavek na bezpečnost stanovený v článku 5 uvedeného nařízení a zvláštní požadavky na bezpečnost uvedené v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení, Komise neprodleně zveřejní odkaz na takovou evropskou normu v Úředním věstníku Evropské unie .“;
2)
v umění. 11, odstavce 1, 2 a 3 zní takto:
„1. Pokud členský stát nebo Evropský parlament se domnívá, že harmonizovaný standard nebo evropský standard vyvinutý při doplňování regulace (EU) 2023/988 nesedí výhradně požadavky stanovené v příslušném harmonizačním právním předpise nebo výbor stanovený tímto nařízením nebo po poradenských sektorových odbornících v jiné podobě se rozhodne :
- a) zveřejnit, nezveřejnit nebo s omezením zveřejnit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu nebo evropskou normu vypracované jako doplněk k tomuto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie ; a
nebo zrušení odkazů na harmonizovanou normu nebo evropskou normu doplňující toto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie .
- Komise na svých internetových stránkách zveřejní informace o harmonizovaných normách a evropských normách vypracovaných jako doplněk nařízení (EU) 2023/988, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 1. 1.
- Komise informuje dotčenou evropskou normalizační organizaci o všech rozhodnutích přijatých podle odstavce 1 a v případě potřeby požádá o revizi harmonizovaných norem nebo evropských norem vypracovaných jako doplněk nařízení (EU) 2023/988.
Změna směrnice (EU) 2020/1828
V příloze I směrnice (EU) 2020/1828 se bod 8 nahrazuje tímto:
„8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/18285/EHS a kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 200/1828/EHS 18/9 a směrnice Rady 2000/57 (Úř. věst. L 135, 23.5.2023, s. 1).“
Zrušení
1.
Směrnice 87/357/EHS a 2001/95/ES se s účinností od 13. prosince 2024 zrušují.
2.
Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení a na nařízení (EU) č. 1025/2012 v souladu se srovnávací tabulkou v příloze tohoto nařízení.
Přechodná ustanovení
Členské státy nesmějí bránit dodávání na trh výrobků, na které se vztahuje směrnice 2001/95/ES, které jsou v souladu s uvedenou směrnicí a které byly uvedeny na trh před 13. prosincem 2024.
Vstup v platnost a zahájení uplatňování
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .
Toto nařízení se použije ode dne 13. prosince 2024.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 10. května 2023.
PŘÍLOHA
SROVNÁVACÍ TABULKA
Směrnice 87/357/EHS | Směrnice 2001/95/ES | Nařízení (EU) č. 1025/2012 | Toto nařízení |
umění. 1 oddíl 2 | umění. 2 sec. 1 a 2 | ||
umění. 2 kromě písmene b). a) druhý pododstavec a písm. a) b) druhý pododstavec | umění. 3 | ||
umění. 2 lit. a) druhý odstavec | umění. 2 sec. 2 lit. i) a umění. 2 sec. 3 | ||
umění. 2 lit. b) druhý odstavec | umění. 6 odstavec 2 | ||
umění. 3 sec. 1 | umění. 5 | ||
umění. 3 sec. 2 | umění. 7 sec. 1 | ||
umění. 3 sec. 3 | umění. 8 | ||
umění. 3 sec. 4 | umění. 7 sec. 3 | ||
umění. 4 sec. 1 lit. a) a b) | umění. 10 odst. 1 | umění. 7 sec. 2 | |
umění. 4 sec. 1 lit. C) | – | – | |
umění. 4 sec. 1 lit. d) | – | – | |
umění. 4 sec. 2 první odstavec | umění. 10 odstavců 7 | umění. 48 odst. 1 písm. a) | |
umění. 4 sec. 2. odstavec | – | – | |
umění. 4 sec. 2 třetí a čtvrtý odstavec | umění. 11 oddíl 1 písm. b) | umění. 48 odst. 1 písm. b) | |
umění. 5 sec. 1 první odstavec | umění. 9 odstavec 7 | ||
umění. 5 sec. 1 druhý odstavec | – | ||
umění. 5 sec. 1 třetí odstavec, písm. a) | umění. 9 odst. 10, 12 a 13 a Čl. 11 oddíl 9 a 10 | ||
umění. 5 sec. 1 třetí odstavec písm. b) | umění. 9 odst. 8 a čl. 11 oddíl 8 | ||
umění. 5 sec. 1 odst. čtyři písm. a) | umění. 9 odst. 5 a 6 a čl. 11 oddíl 3 | ||
umění. 5 sec. b) první věta | umění. 9 odst. 2 a 3 | ||
umění. 5 sec. 1 odst. 4 písm. b) věta druhá | umění. 9 odst. 11, 12 a 13 a Čl. 11 sec. 9, 10 a 11 | ||
umění. 5 sec. 1 odstavec pátý | umění. 9 odst. 8 písm. a) | ||
umění. 5 sec. 2 | umění. 12 odst. 1 a 3 | ||
umění. 5 sec. 3 první odstavec | umění. 9 odst. 8, čl. 11 oddíl 8 a čl. 12 odstavec 4 | ||
umění. 5 sec. 3 druhý odstavec | – | ||
umění. 5 sec. 4 | umění. 15 | ||
umění. 6-9 | umění. 2 sec. 2, čl. 23 a 44 | ||
umění. 10 odst. 1 | umění. 30 | ||
umění. 10 odstavců 2 | umění. 31 a 32 | ||
umění. 11 oddíl 1 první odstavec | umění. 26 oddíl 3 | ||
umění. 11 oddíl 1 druhý odstavec | – | ||
umění. 11 odst. 1 třetí odstavec | umění. 26 část 10 | ||
umění. 11 oddíl 2 | umění. 26 část 5 | ||
umění. 12 odst. 1 první a čtvrtý odstavec | umění. 26 oddíl 1 a 2 | ||
umění. 12 odst. 1 druhý odstavec | – | ||
umění. 12 odst. 1 třetí odstavec | – | ||
umění. 12 odstavec 2 | umění. 26 oddíl 5 a 7 | ||
umění. 12 odstavec 3 | umění. 26 část 10 | ||
umění. 12 odstavec 4 | umění. 40 odst. 2-6 | ||
umění. 13 | umění. 28 | ||
umění. 14 a 15 | umění. 46 | ||
umění. 16 odst. 1 první odstavec | umění. 33 část 1 | ||
umění. 16 odst. 1 druhý odstavec | umění. 33 část 2 | ||
umění. 16 odstavec 2 | umění. 33 oddíl 3 | ||
umění. 17 | umění. 43 část 2 | ||
umění. 18 oddíl 1 a 2 | umění. 23 | ||
umění. 18 oddíl 3 | umění. 43 část 1 | ||
umění. 19 část 1 | – | ||
umění. 19 část 2 | umění. 47 | ||
umění. 20 | – | ||
umění. 21 | umění. 52 | ||
Příloha I bod 1 | umění. 9 odst. 8, čl. 10 odst. 2 písm. c), umění. 11 sec. 8 a čl. 12 odstavec 4 | ||
Příloha I, body 2 a 3 | umění. 26 | ||
Příloha III | – | ||
Příloha IV | příloha | ||
umění. 1 a 2 | umění. 6 odst. 1 první odstavec a čl. 6 odst. 1 písm. f) bod (i) | ||
umění. 3-7 | – |
1 Sbírka zákonů C 105 ze dne 4.3.2022, s. 99.
2 Postoj Evropského parlamentu ze dne 30. března 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023.
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).
4 Směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, které se zdají být jiné, než jaké jsou, a ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů (Úř. věst. L 192, 11.7.1987, s. 49).
5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a shodě výrobků ao změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, s. 2.19.2019).
6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy v otázkách bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
7 Regulace (EU) 2017/625 Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. března 2017 o oficiálních kontrolách a dalších oficiálních činnostech, které zajišťují použití zákona o potravinách a krmivu, pravidla pro zdraví zvířat, zdraví rostlin a produkty na ochranu rostlin, které se mění (EC) č. 11019 (EC), č. 1107 (EC), (EC), č. 1 (EC), (EC), (EC), (EC) (EC), (EC) (EC) (EC) (EC) (EC) (EC) (EC) (EC) (EC) 51/2012, (EU) Č. EC) č. 854/2004 a (EC) č. 882/2004 Evropského parlamentu a Rady, směrnice Rady 89/608/EEC, 89/662/EEC, 90/425/EEC, 91/EEC (OFIEC 92/EEC) , 7.4.2017, str. 1).
8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).
9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škůdcům rostlin, kterým se mění nařízení (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a464 Sb. EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech, pokud jde o vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, ao zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, s. 204.9.2009).
11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh ao zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví a o změně nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, č. 37/EU 14 Směrnice č. 206/209 2014/30/EU a 2014/53/EU Evropského parlamentu a Rady a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 1282, 20.20.2012).
13 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, kterým se mění směrnice Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnice 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/23/ES, 93,04 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES Evropského parlamentu a Rady a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 3216, 14.11.2016).
15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Rady Evropského parlamentu a Rady 97/7/2013, s. 13. 64).
16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (zákon o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
19 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech kupních smluv, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES ao zrušení směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 225.136, Úř. věst. L 2017, s. 136).
20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech zakázek na dodání digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu společných zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).
22 Sbírka zákonů L 123, 12.5.2016, s. 1.
23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 2247/150. 39).
26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zlepšování kvality služeb (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního doručování balíků (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 19).
29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží zákonně uvedeného na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1).
30 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/417 ze dne 8. listopadu 2018, kterým se stanoví pokyny pro správu systému rychlého informování EU „RAPEX“ zřízeného článkem 12 směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků a jeho oznamovacím systému (Úř. věst. L 73, 15.3.2019, s. 121).
Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom ) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 o finančních pravidlech pro souhrnný rozpočet Unie, kterým se mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1201303/3 (EU) č. 1201303/13 309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a o zrušení nařízení (EU, Euratom ) č. 966/2012 (Úř. věst. L 3.17.183, s. 20183).
32 Nařízení Rady ( Euratom , ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství před podvody a jinými nesrovnalostmi (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
33 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom ) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ao zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady ( Úř . věst. L 27, 48 ) č. 29 , str. 1).
34 Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/35/EHS ze dne 7 L 135, 23.5.2023, s. 1).“;